Hlavní stránka
Tato stránka bude správně zobrazena pouze v moderním vizuálním prohlížeči. Doporučujeme, abyste ve Vašem prohlížeči nastavili povolení načítání skriptů.
This page is best viewed only in modern visual browser. We recommend to allow using of JavaScript in your browser.
Hlavní stránka >> Vzdělávání >> Expedice >> Madagaskar 2005

Madagaskar 2005

Obydlí pod Mt. Ibity
Obydlí pod Mt. Ibity
Autor: Klára Lorencová
Tsingy, Ankarana
Tsingy, Ankarana
Autor: Klára Lorencová
Nosy mangabe
Nosy mangabe
Autor: Klára Lorencová
Pod stromovými kapradinami, Anamalazaotra
Pod stromovými kapradinami, Anamalazaotra
Autor: Klára Lorencová
Phelsuma lineata, Perinet
Phelsuma lineata, Perinet
Autor: Klára Lorencová
Děti z Ambilobe
Děti z Ambilobe
Autor: Klára Lorencová
Vanilla perrieri, Ankarana
Vanilla perrieri, Ankarana
Autor: Klára Lorencová
Vrch Windsor Castle, Adansonia suarezensis
Vrch Windsor Castle, Adansonia suarezensis
Autor: Klára Lorencová

Termín expedice: 17.10.2005 – 17.11.2005

Seznam účastníků: Jan Bürger, Ing. Klára Kalfiřtová, Hana Pazderová, RNDr. Eva Smržová, Jarmila Kaňáková – Zoologická a botanická zahrada města Plzně, MUDr. Vítězslav Vlk – lékař a specialista na sukulentní rostliny

Název expedice: Tsy misy fisaorana

Cíle expedice:

1. nákup rostlin určených k výsadbě v sukulentní a nížinné části expozičního skleníku Fata Morgana

2. mapování vybraných biotopů, studium rostlinných společenstev a sběr meteorologických dat potřebných pro optimalizaci pěstebních a technologických postupů ve skleníku FM

3. sběr etnobotanických dat vybraných regionů

4. pořízení fotodokumentace, podkladů a materiálů pro přednášky, výstavy a speciální akce pořádané Botanickou zahradou hl. města Prahy 

Stručná charakteristika navštívených lokalit:

Vrchol Mt. Ibity (1740m) je součástí masivu centrální vysočiny (les hautes plateaux), která je výrazně zemědělskou oblastí. U paty hory i krátce před výstupem do sedla se rozprostírají četná rýžoviště a políčka s okopaninami a zeleninou. Kvůli pastvě zebu jsou kopce pravidelně vypalovány – na lokalitu jsme dorazili v době, kdy se začal travní porost po nedávném požáru mírně obnovovat. Pod Mt. Ibity se nachází veliká cementárna.

Místo je známé svou početnou populací Pachypodium brevicaule. Z dalších významných rostlin: Aloe trachyticola, Uapaca bojeri, zástupci rodů Kalanchoe, Catharanthus, Xerophyta, Strychnos, Helichrysum, Cynanchum, Pachypodium densiflorum. Zajímavé vlhké stanoviště: Drosera, Utricularia (2druhy), Cyperaceae, orchideje.

Největší madagaskarský ostrov umístěný při severozápadním pobřeží. Původní flóra je z větší části zdevastována a ostrov je převážně využíván k rekreaci turistů a zemědělské produkci.  Velmi teplé a vlhké klima činí z Nosy Be ideální místo pro pěstování kávovníku, cukrové třtiny a rozmanitého tropického ovoce (mangovníky, banánovníky, džekfruty, kokosové palmy…apod.). Je to rovněž „kolébka madagaskarských vůní“ – na ostrově je totiž soustředěna produkce aromatických rostlin, například velké plantáže Cananga odorata (ylang-ylang).  

Zajímavý skalní masiv čnící do výše 369m nedaleko od města Diégo Suarez (přímo nad hotelem King´s Lodge, v němž jsme byli ubytováni). Travnatý prosluněný svah s občasnými keři a stromy přechází do hustěji zapojeného, nejdříve vyššího, posléze nízkého opadavého lesa.  Z pozoruhodných rostlin: baobaby druhů Adansonia suarezensis a A. madagascariensis, Boswellia madagascariensis, zástupci rodů Commiphora a Delonix, Strophanthus boivinii, Vanilla perrieri, Adenia spp. Cyphostemma spp., Aloe suarezensis, Euphorbia ankarensis, E. viguieri, E. aureo-viridiflora, Uncarina peltata. Typicky: Cryptostegia grandiflora, Tamarindus indica, Acacia sp.   

Speciální rezervace Ankarana (18 220 ha, provincie Diégo Suarez) je tvořena rozlehlou krasovou oblastí, v níž na první pohled upoutají pozoruhodné geologické formace zvané tsingy (špičaté, jehlancovité skalní útvary - škrapy). V rezervaci existuje velmi bohatá síť podzemních prostor (jeskyní, chodeb), nechybí mohutné sezónní řeky. Klima tropické suché; typickým porostem suchý opadavý les, přímo na vápencových tsingách vzniká speciální sukulentní společenstvo. Typické lesní dřeviny z rodů Dalbergia, Delonix, Adansonia, Commiphora, Rothmania, Grewia, Coffea, Sorindeia; hlíznaté rostliny z rodů Tacca, Amorphophallus, Carlephyton; orchideje Oeceoclades spathulifera, O. calcarata, O. roseovariegata, Microcoelia macrantha, M. perrieri, Vanilla madagascariensis, V. perrieri a Bulbophyllum sp.. Vegetace na tsingách: Pachypodium decaryi, Adenia lapiazicola a další druhy, Cyphostemma spp., Uncarina sakalava, Euphorbia herman-schwartzii, E. ankarensis, E. pachypodoides, Hildegardia erythrosiphon, Cerbera manghans, Pandanus spp., Dracaena spp., Ficus baroni.      

Zajímavý vrch východně od městečka Ambilobe s populací Aloe guillaumetii, jenž nedávno prodělal rozsáhlý požár. K výrazným rostlinám zde patří růžově kvetoucí stromky rodu Madlabium, 2 vzrůstné druhy rodu Pandanus a ohněm zdevastovaný porost Xerophyta.

Strategicky položený vrch Windsor Castle (391m) s úžasným výhledem na Mosambický kanál (západ), mys Cap d´Ambre (sever), záliv baie du Courrier (jih) a město Diégo Suarez (východ) patří k neodmyslitelným krajinným dominantám madagaskarského severu. Savanová travní společenstva zde přecházejí do formace suchého opadavého lesa, z něhož charakteristicky vyčnívají baobaby druhu Adansonia suarezensis. Zcela na vrcholu kopce se naskýtá fantastický pohled na speciální rostlinná společenstva tvořená místním endemity, Pachypodium baroni var. windsori a Euphorbia bulbospina, dále Euphorbia viguieri, Aloe suarezensis, orchideje z rodů Angraecum (A. leonis), Aerangis, Bulbophyllum, apod.      

Národní park v provincii Diégo Suarez o rozloze 18 200 ha. Klima  vlhké tropické, typickým společenstvem deštný les středních poloh (850 až 1470 m n.m.). Vstup do parku se nachází poblíž koloniálního městečka Joffreville, kolem něhož Francouzi pěstovali řadu introdukovaných rostlin. Některé z nich významně zplanily na okrajích parku (Datura, Cinchona, Eucalyptus, v alejích Araucaria). Z typické vegetace: Canarium madagascariensis, Harungana madagascariensis, Phyllarthron madagascariense, zástupci rodů Tambourissa, Chrysophyllum, Cabucala, Grewia, Dombeya, Coffea, Ficus, Polyscias, Aphloia; početné kapradiny (Asplenium nidus a různé druhy stromových Cyathea), liány (Strongylodon craveniae), Medinilla spp. a další Melastomataceae, epifytní Kalanchoe, Peperomia spp, orchideje druhů Angraecum leonis, A. eburneum, Bulbophyllum baronii, B. coriophorum, Aerangis sp., Microcoelia sp.

Ostrov Nosy Mangabe, jenž se nachází v zálivu Antongil asi  5km daleko od městečka  Maroantsetra (provincie Tamatave), hostí cca 520 ha relativně zachovalého deštného lesa, včetně cenného pásu lesa litorálního. Klima vlhké tropické, s ročním srážkovým úhrnem kolem 4000mm. Typické dřeviny: Canarium madagascariensis, Tabernaemontana retusa, Uapaca ferruginea, Tambourissa sp., Hintsia spp.; Ravenala madagascariensis, četné liány (Entada sp.), epifyty. Litorální les tvoří dřeviny rodů Barringtonia, Eugenia, Terminalia, Hibiscus, Hintsia, Calophyllum, Mimusops a další. Na prosvětlených místech velké porosty Aframomum angustifolium.      

Poloostrov Masoala se nachází na severovýchodě Madagaskaru. Díky své poloze (bezprostřední blízkosti Indického oceánu) a ortografii (nadmořské výšce až 1224m) je tato oblast nejdeštivějším místem celého ostrova (s ročním srážkovým úhrnem 4000 – 6000 mm je nazývána „nočníkem Madagaskaru“). Chráněné území zahrnuje přes 210 000 ha stálezeleného deštného lesa, dvě oblasti chráněného litorálního lesa a 3 mořské rezervace (ochrana pobřežního pásma a korálových útesů). Masoala je největším národním parkem Madagaskaru a zahrnuje nejzachovalejší les země. Z velkého druhového bohatství této oblasti jsme měli možnost studovat pouze část na východním pobřeží, v dosahu tábořiště v Tampolo. Početní zástupci čeledí Arecaceae, Pandanaceae, Orchidaceae (Aerangis citrata, Angraecum eburneum, A. sesquipedale), Apocynaceae, Melastomataceae, Gesneriaceae, Begoniaceae; hojné kapradiny a cykasy (Cycas thouarsii). K dominantám lesa patří Canarium madagascariensis a stromy z rodů Uapaca, Callophyllum, Symphonia a Hintsia. Litorální les se svým charakterem blíží pobřežnímu porostu na Nosy Mangabe. 

Obě chráněná území se nacházejí v blízkosti městečka Andasibe (provincie Tamatave), východně od hlavního města. Speciální rezervace se rozkládá na ploše 810ha, národní park má rozlohu kolem 15 500ha – klimatické poměry jsou podobné, průměrná roční teplota 18°C, srážkový úhrn 1700 mm. Analamazaotra je jedním z nejvíce navštěvovaných chráněných území Madagaskaru, neboť zde žije velmi vzácný endemit – největší existující lemur (Indri indri). Vegetace je zde výrazně poznamenaná činností člověka, les je sekundární, navíc s řadou zavlečených rostlin. (Téměř celá cesta z Antananariva do Andasibe skýtá smutnou podívanou – veliké výsadby borovic, blahovičníků a přesličníků vytlačily původní lesní porost.) Národní park má druhově bohatší skladbu a nechybí v něm vzrůstné, staré dřeviny, jako například zástupci rodů Ravensara, Dalhbergia, Ficus, Symphonia a mnohé další. Typickou složkou porostu jsou stromové kapradiny (udává se 9 druhů rodu Cyathea), palmy druhů Ravenea madagascariensis a R. utilis, hojné druhy rodů Dracaena, Pandanus, četné Melastomataceae atd.  Parc aux Orchidées, jenž se nachází nedaleko vstupu do rezervace, představuje mnoho druhů madagaskarských orchidejí (řada z nich v době naší návštěvy kvetla: Oenia rosea, Angraecum viguieri, Eulophiella roempleriana, Microcoelia sp., Bulbophyllum sp.).

Chráněná území Madagaskaru spravuje organizace ANGAP (= l'Association Nationale pour la Gestion des Aires Protégées, Národní sdružení pro správu chráněných území; www.parcs-madagascar.com); před vstupem do národního parku nebo rezervace je nutné se zaregistrovat, zaplatit poplatky a najmout si školeného průvodce – někteří z nich podávají velmi bohaté informace o rostlinách a kromě malgaštiny a francouzštiny hovoří dobře anglicky

Závěry a přínosy expedice:

Všechny výše uvedené cíle expedice byly podle časových a prostorových možností splněny. Nákup rostlin u společnosti Rare Plants (Alfreda Razafindratsiry) proběhl i přes všechny „malgašské překážky“ velmi úspěšně. Během expedice byla pořízena spousta potřebných dat a zkušeností, využitelných při tvorbě a údržbě expozic. Získané informace posloužily coby podklady pro přednášky určené odborné i široké veřejnosti, některé z dovezených předmětů byly využity jako exponáty pro různé výstavy.  

Kolektiv skleníku FM

 

 Aktualizace: 27.3.2007
Tiskni stránku