Podzim patří mezi nejbarevnější období v roce. Dokonce svojí barevností předčí i jaro. Je to způsobeno hlavně tím, že nebarví jen dozrávající plody, ale také obrovská hmota listové plochy opadavých dřevin. Na vině je rozpadající se, do té doby výrazný, zelený chlorofyl, který vlivem slábnoucího slunce a nízkých teplot začíná být méně dominantní než jiná barviva. Ta jsou sice v listech přítomna i za vegetace, ale právě na podzim je teprve „vidíme“. Mohou se tak projevit v plné intenzitě.

Za žluté listy může barvivo xantofyl, za oranžové karotenoidy, za červené antokyany, které se jako jediné tvoří až na podzim. Hnědé barvivo je výsledkem mísení tříslovin a karotenoidů. Právě podzimní počasí může ovlivnit délku i intenzitu barev. Pokud je slunečno a relativně teplo, jsou listy mnohem lépe vybarvené než v případě deštivého či mrazivého počasí. Pokud teploty klesnou k nule, proces se urychluje a dřeviny se listů začínají zbavovat. Vytvoří se korková vrstvička mezi řapíkem a větvičkou a list přirozeně odpadne. V našich středoevropských podmínkách se bavíme především o listech a pouze v jednom případě o jehlicích. Jedná se o modřín opadavý, který barví jehlice do krásných sytých žlutých odstínů. Ovšem třeba taková metasekvoj čínská nebo americký tisovec dvouřadý barví jehlice před opadem do oranžových až měděných odstínů.

V české krajině jsou na podzim nejdominantnější ve své barevnosti především žlutooranžové javory, ale i žlutě barvící lípy, habry, břízy nebo zlatožluté buky. V nižších polohách to jsou žlutě zbarvené jilmy. Ohnivě oranžový prvek vnáší do krajiny především třešně. Hnědá barva je zastoupena později, především díky dubům. Z keřů upoutají červenými listy brslen evropský nebo kalina obecná či svída krvavá. Na podzim se těšíme i z barevných plodů, jako jsou šípky mnoha druhů růží, nebo bizarní plody už zmiňovaných brslenů.

Na zahradách a v parcích je paleta barev ještě pestřejší, protože si můžeme vybrat z nepřeberného množství druhů mírného pásma. Za všechny zmiňme skupinu japonských javorů, asijských třešní, jinanů, vilínů nebo amerických ořechovců a cukrových javorů. Americké a asijské druhy mají často až reflexní barvy, což způsobuje sloučenina, která barvy rozzáří a ještě více zintenzivní. Z dřevin, které jsou na zahradě výrazné plody jmenujme například kultivary hlohyně šarlatové, krásnoplodky nebo popínavého révovníku s tyrkysovými plody. Celou tuto paletu barev si můžete užít v botanické zahradě. Borovicový porost v lesní expozici prosvětlují barvy buků, dubů i javorů. Nejvýraznější jsou odstíny podzimu v expozici Japonská zahrada, kde se nachází přehlídka japonských javorů.

Podzimní barevnost je nedílnou součástí mírného pásma. Vnáší do krajiny barevnou harmonii teplých barev před příchodem monochromních zimních odstínů.