Pivoňky a kosatce

Měsíc květen bývá v parcích a zahradách z pohledu rostlin velice atraktivní. Je k vidění nepřeberné množství květů. K těm nejvýraznějším v tomto období patří pivoňky a kosatce v různých barvách a odstínech. Oba dva tyto rody kromě okrasy přinášejí i užitek.

Pivoňky

Pivoňky (Paeonia) jsou vytrvalé byliny či opadavé keře z čeledi rostlin pivoňkovitých (Paeoniaceae), kde jsou jejím jediným rodem. Najdeme je ve téměř ve všech oblastech severní polokoule, nejvíce se však soustřeďují ve Středomoří, na Kavkaze a v Číně.  Většina druhů roste na stanovištích s dostatečným množstvím světla, vyhovují jim místa slunná nebo s pohyblivým stínem. Naopak menší skupina východoasijských lesních druhů pivoněk vyžaduje stín či polostín. Dosud bylo uznáno 35 druhů pivoněk. V zahradnické praxi se dělí na bylinné a dřevité pivoňky.

Pivoňky byly a jsou součástí zahrad nejen z důvodu jejich vysoké okrasné hodnoty, ale též byly hojně využívány jako léčivé či užitkové rostliny. Není proto s podivem, že svůj latinský název získaly po řeckém lékaři bohů jménem Paión. Je doloženo, že v Číně byla pivoňka známou a hojně využívanou léčivou rostlinou již dvě století př. n. l., též pomáhala uzdravovat i ve starověkém Řecku a Římě. V čínské medicíně se kromě sušené kůry kořenů dřevitých pivoněk využívají jako léčivá droga i kořeny pivoněk bylinných. Přípravky z pivoněk pomáhají při krvácení, menstruačních potížích či střevních infekcích, dále například při nadměrném pocení nebo zánětům žlučníku a prostaty. Vykazují antiseptické, antipyretické, antikoagulační, sedativní, analgetické, spasmolytické, hypotonické účinky atd. V Anglii byla semena dobrým kořením a z květů se vyráběl oblíbený parfém. Sušené červené květy sloužily k barvení sirupů. Podobně i na Kavkaze sloužila pivoňka kavkazská k barvení vlny nebo hedvábí. Semena byla ve středověku součástí amuletů.  V některých oblastech z kořenů místních pivoněk vařila dokonce kaše.

Kosatce

Kosatce (Iris) patří k nejdéle pěstovaným okrasným rostlinám na evropském kontinentu. A také k těm nejoblíbenějším. Své latinské jméno získaly po řecké bohyni duhy. Tyto trvalky patří do čeledi rostlin kosatcovitých (Iridaceae). Většina druhů roste v mírném pásmu severní polokoule, dosud bylo uznáno více jak 300 druhů kosatců, které jsou z hlediska vzhledu a nároků velmi různorodé. Květy kosatců mají širokou škálu barev od bílé, přes žlutou až po tmavě fialovou.

Kosatce jsou rostliny, které doprovází lidstvo po mnohé generace. První písemné záznamy o pěstování kosatců pochází z doby okolo 3. stol. př. n. l. Kosatce se pěstují nejen pro svůj půvab, ale i jako léčivá či užitková rostlina. Známý "fialkový kořen", získaný z usušených a rozdrcených oddenků, působí jako mucilaginosum (usnadňuje vykašlávání), čichové korigens (vylepšuje nepříjemný zápach léčiv). Dále nachází uplatnění v likérnictví, potravinářství, kosmetickém průmyslu a jako zdroj silic. Pomáhal jako projímadlo a diuretikum, využíval se i ve zvěrolékařství. Kosatce byly také uctívány a řadily se mezi magické rostliny. Například květy kosatce na oltáři zaháněly špatné vlivy. V kořen věřili lidé, kteří hledali lásku a peníze.

Kosatce mají v Botanické zahradě Praha dlouholetou tradici, pěstují se tu již od roku 1972.  Sbírka pivoněk, která je soustředěna v expozici Pivoňkové louky, se poprvé otevřela pro veřejnost v roce 2011. Patří k nejoblíbenějším místům v zahradě. Tyto dvě sbírky jsou umístěné v expozicích v těsné blízkosti a návštěvníci je najdou ve venkovním areálu – v části Horní zahrada.