Pěstování rostlin z oblasti Středozemí není v našich zeměpisných šířkách nic nového. Jedná se o atraktivní léčivé, kořeninové i okrasné rostliny. Některé se v našich končinách začaly objevovat již ve středověku. K prvně introdukovaným patřily šalvěj lékařská, různé pelyňky nebo fenykl. Později se přidává tymián, meduňka, levandule, saturejka a mnohé další.

Výhodou většiny středozemních druhů je to, že se většinou velmi dobře vyrovnávají s výraznějšími výkyvy počasí. Významná je zejména jejich vyšší odolnost suchu během vegetačního období. Rostliny mu odolávají díky různým přizpůsobením. Jde třeba o hustý pokryv listů chlupy (např. čistec vlnatý), hluboké kůlové kořeny (např. lékořice lysá, asfodelky), hustá síť svazčitých kořenů (některé trávy) nebo tuhé listy (např. Acantholimon) a pokryv listů voskovou vrstvou (routa). Bez větších problémů dokážou přečkat i horká léta s relativním nedostatkem srážek. Právě tato vlastnost z nich činí velmi perspektivní zahradní rostliny. Jejich použití nelze samozřejmě zcela zobecnit, řada druhů není v našich podmínkách zimovzdorná. Na druhou stranu sortiment odolných druhů je poměrně bohatý a umožňuje vytvořit zajímavé květinové výsadby, atraktivní nejen coby okrasné, ale také i jako užitkové. Při vhodně řešené výsadbě je tak možné docílit toho, že záhony, tvořené převážně středozemními druhy či v kombinaci s dalšími, suchovzdornými rostlinami z jiných oblastí (např. stepi Evropy či Asie) není během léta téměř nutné zavlažovat. Dalším efektem, který mnohé středozemní rostliny nabízí, je jejich téměř celoroční okrasná hodnota. To se týká zejména stálezelených, resp. neopadavých druhů jako je šalvěj lékařská, santolina, levandule, rozmarýn a další. I přes zimní období tak výsadby mohou vypadat zajímavě a nejsou „prázdné“, jako např. záhony klasických trvalek, které se během zimy sestřihávají.

Inspiraci lze velmi snadno získat v expozici flóry Středozemí v Botanické zahradě hl. m. Prahy v Troji. Ta představuje rostlinstvo různých částí Středozemí, mimo jiné i ostrov Kypr. Ten se v červenci prostřednictvím foto výstavy ´Botanická putování Kyprem´ návštěvníkům představí jako místo, kde se lze setkat s neobyčejnými, a často velmi vzácnými druhy rostlin a ukáže rovněž pohled na kyperskou přírodu ve třech různých ročních obdobích (časné jaro, konec léta a počátek zimy). Pozornost je rovněž věnována fenoménu kulturní krajiny ve Středozemí, kterou už po několik tisíciletí ovlivňuje činnost člověka, a která ostrov přetvořila do podoby, jakou známe dnes. I přesto zde zůstala celá řada mimořádně cenných přírodních lokalit i historických památek, které dnes obdivují návštěvníci z celého světa. Současné aktivity místních autorit v ochraně biodiverzity a také např. v obnově lesů na místech historických rudných dolů a lomů ukazují aktivní snahu zachovat tyto jedinečné lokality i pro další generace. 

Procházka Středozemím v botanické zahradě může být inspirací, ale i připomínkou letní dovolené.