Podzim je v plném proudu. Na zahrádkách i na polích právě dozrávají dýně nejrůznějších tvarů a barev a farmáři se předhánějí, kdo urve letošní rekord. Velikost však není všechno! Tykve jsou totiž rekordmanky i v dalších ohledech a mnohé z nich zaujmou určitě i jinak než stržením váhy.

Čeleď tykvovitých je obrovská, botanicky rozmanitá a rozhodně si zaslouží naši pozornost. Zahrnuje přes 120 rodů a více než 1000 druhů, z nichž některé patří mezi významné užitkové rostliny. Velkou část z nich představují dýně, skupina rostlin, do níž patří zástupci rodu tykev (Cucurbita), ale i příslušníci dalších rodů této čeledi. Běžně používaný pojem „dýně“ je sice vžitý, ale botanicky nesprávný, slučuje zástupce několika různých rodů.

Tykvovité rostliny obývají celý svět s výjimkou nejchladnějších oblastí. Nejznámější zástupce, tykev obecná (Cucurbita pepo), pochází z Mexika, kde se pěstovala již před více než 10 tisíci let. Od té doby byla prošlechtěna do nepřeberného množství kultivarů. Odvozeny jsou od ní stovky odrůd zeleninových dýní včetně tykví špagetových a olejných, ale i oblíbené patisony a cukety. Ke kulinářským účelům se pěstují i kultivary tykví muškátových (Cucurbita moschata), které mívají tmavší dužninu díky zvláště vysokému obsahu karotenů, anebo tykví obrovských (Cucurbita maxima). Mezi ně patří odrůdy s obrovskými, ba úplně největšími plody v rostlinné říši – vážit totiž mohou až jednu tunu. Na druhou stranu byl z tykve obrovské vyšlechtěn i kultivar hokkaido, který je sice poměrně drobný, zato však velmi oblíbený.

Kromě příslušníků rodu tykev se pro jedlé plody pěstují i jiné „dýně“ – tykvovité rostliny z rodu Benincasa, Trichosanthes a Lagenaria. První ze jmenovaných se přezdívá „vosková tykev“. Na povrchu plodů má silnou vrstvu vosku, která brání jejich vysychání a zvyšuje dobu skladovatelnosti až na celý rok. Trichosanthes zase nosí přiléhavé přízvisko „hadí tykev“. Její velmi dlouhé a tenké plody bývají často bizarně stočené a připomínají hady. Květy této tykve navíc vypadají, jako by byly upředeny z té nejjemnější krajky, takže se jedná o poměrně dekorativní rostlinu. Ozdobou zahrádek mohou být i snadno pěstovatelné lagenárie neboli kalebasy s rozmanitě tvarovanými, často gigantickými plody. Ty jsou poživatelné jen ve velmi mladém stádiu. Zráním jejich pokožka výrazně tvrdne a dužnina vysychá. Vydlabané plody lagenárií se v tropech celého světa používají k výrobě roztodivných předmětů denní potřeby, zvláště kuchyňských nádob a hudebních nástrojů. Na Papui-Nové Guineji se z plodů lagenárií zhotovuje jednoduché pánské spodní prádlo. 

Největší tykvovitá rostlina světa se jmenuje Dendrosicyos socotrana. Dorůstá výšky až 6 metrů a vyskytuje se výhradně na ostrově Sokotra. Je to vzácná sukulentní rostlina, která vodu pro období sucha zadržuje v dřevnatém stonku. Celou přehlídku dýní můžete obdivovat i v trojské botanické zahradě během výstavy dýní a některé zvláštní druhy i ve skleníku Fata Morgana.