RNDr. Jan Ponert, Ph.D.

Orchideje má většina lidí spojené s představou exotických rostlin s velkými barevnými květy, které se vyskytují kdesi v divoké džungli tropických oblastí. Takové skutečně existují, představují však jen zlomek celkové různorodosti této skupiny rostlin. Orchideje jsou nesmírně variabilní. Květy některých druhů měří jen kolem jednoho milimetru, u jiných zástupců mohou mít i víc jak půl metru. Najdeme u nich snad všechny barvy duhy a nespočet komplikovaných tvarů. Velikost celé rostliny může být méně než jeden centimetr, ale také více než deset metrů.

Z odborného hlediska slovo orchidej označuje jednu čeleď rostlin, česky vstavačovité, latinsky Orchidaceae. České slovo orchidej je tedy odvozené z latinského jména čeledi. V současné době je známo přes 28 tisíc různých druhů orchidejí, což znamená, že tato čeleď je nejpočetnější čeledí všech rostlin. Je to ohromné číslo, a přesto orchideje nepotkáváme na každém kroku. Hlavní důvod je ten, že nechodíme tropickým pralesem, ale evropskou kulturní krajinou. Orchideje se sice vyskytují na všech kontinentech kromě Antarktidy, ale v tropech jich je mnohonásobně víc než v mírných pásech. Na území České republiky roste zhruba 70 druhů a severní polární kruh překračuje již jen několik málo druhů.

Významný vliv na výskyt orchidejí má také intenzivní využívání krajiny. Většina druhů orchidejí je totiž přizpůsobena určitému velice specifickému prostředí. Pokud do krajiny začne výrazně zasahovat člověk, tak se řada druhů nedokáže přizpůsobit a mizí spolu s původními porosty. Znalci přírody mohou namítnout, že u nás řada orchidejí roste na lidmi obhospodařovaných loukách. Svým způsobem to může být pravda, ale jedná se o mírně obhospodařované louky, které se tu s lidmi pozvolně vyvíjely od poslední doby ledové a které napodobují původní travinné biotopy. Intenzivní obhospodařování luk orchideje zpravidla nesnáší. Proto jsou dnes luční orchideje vzácné stejně, jako jsou vzácné zbytky starých, tradičně obhospodařovaných luk.

Orchideje je možné nalézt i na území Prahy 8. Jedná se o tři poměrně nenápadné lesní druhy. Nejčastější a také nejnápadnější je okrotice bílá. Její květy měří okolo 2 cm, jsou bílé, často se špinavě žlutavým nádechem a většinou se neotvírají. Tento druh se totiž dokáže samoopylit. Vzácně se ale za teplého počasí mohou jednotlivé květy rozevřít a potom se ukáže jejich exotický tvar a nápadná žlutá skvrna uvnitř. Okrotici bílé vyhovují mladší lipové či případně habrové výsadby a lze se s ní setkat například v Drahanském údolí nebo v Ďáblickém háji. Další dva druhy patří do rodu kruštík a jejich zelenavé květy jsou poměrně nenápadné. Kruštík širolistý můžeme potkat například v Ďáblickém háji nebo Pod Prosekem. Kruštík polabský je vzácný a velice nenápadný druh, který byl nalezen pod topoly u Vltavy v Troji. Všechny tyto druhy jsou vzácnějšími představiteli naší květeny a jsou chráněné. Stejně tak jako další druhy „českých“ orchidejí, se kterými se můžete setkat na loukách na Šumavě, v Jizerských horách, v Českém středohoří a na dalších místech naší republiky.