Zimní krása dřevin: zahrada, která kvete i v mrazu

Autor: Bc. Tomáš Vencálek, kurátor dřevin mírného pásma

Příroda nabízí neuvěřitelné možnosti, jak si i uprostřed zimy vytvořit kvetoucí zahradu pod širým nebem. Stačí využít cizokrajné dřeviny, především z Asie a Severní Ameriky. Tyto rostliny si hravě poradí s mrazem a díky odlišnému životnímu cyklu rozkvétají právě v zimních a časně jarních měsících.

Kouzlo zimních květů

Nejobsáhlejším rodem, který kvete od října až do února, jsou vilíny (Hamamelis). Sezónu zahajuje vilín viržinský (Hamamelis virginiana), jehož žluté květy se zpočátku ztrácejí mezi listy. V zimě pak přebírají pozornost výrazné oranžové a červené kultivary vilínu měkkého (Hamamelis mollis) a vilínu prostředního (Hamamelis × intermedia), které rozkvétají během února.

Skutečným králem zimních květů je jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum). Jeho převislé výhony a jasně žluté květy dokážou rozjasnit každou zídku – často už v prosinci.

Od ledna do února rozkvétají růžové až šarlatové květy kaliny vonné (Viburnum farreri). Velmi podobné, ale s o něco tmavšími květy, jsou kultivary kaliny bodnanské (Viburnum × bodnantense ‘Dawn’).

Na konci února se objevují vonné květy výrazného keře zimnokvětu časného (Chimonanthus praecox). Původní druh má květy sírově žluté se šarlatovým středem, zatímco kultivar ‘Concolor’ září sytě žlutou barvou. Mezi pozdní zimní kvetoucí keře patří i zimolez Purpusův (Lonicera × purpusii) – kvete od března a vyniká svou vůní.

Stromy, které se nebojí mrazu

Ani stromy nezůstávají pozadu. K opravdovým otužilcům patří višeň chloupkatá (Prunus subhirtella), zejména kultivar ‘Autumnalis’, který může bíle kvést už od ledna. Růžově kvetoucí forma ‘Autumnalis Rosea’ se objevuje ve stejném období.

V teplejších zimách kvete už od konce února také meruňka japonská (Prunus mume). Její sytě růžové květy nádherně kontrastují se sněhem a přinášejí do krajiny první posly jara.

Krása ukrytá v kůře

Zimní zahradu však nezdobí jen květy. I kůra dřevin dokáže vytvořit úchvatný kontrast, zejména na sněhu. Mezi nejoblíbenější patří svídy – červeně zářící svída bílá (Cornus alba ‘Sibirica’), žlutá svída výběžkatá (Cornus sericea ‘Flaviramea’) či oranžově zbarvené kultivary svídy krvavé (Cornus sanguinea ‘Midwinter Fire’).

Zimní zeleň do zahrady přináší zákula japonská (Kerria japonica) se svou nápadně zelenou kůrou.

Břízy, vrby a javory – ozdoby zimní krajiny

Z bříz zaujme především bříza himálajská (Betula utilis var. jacquemontii), která má nejbělejší kůru ze všech bříz. Výrazně odlupčivou borku pak najdeme u severoamerické břízy papírovité (Betula papyrifera).

Na konci zimy ožívají i vrby. Kultivar vrby bílé (Salix alba ‘Tristis’) se pyšní žlutými letorosty, zatímco ‘Chermesina’ má výhony sytě oranžové. Vrba lýkovcová (Salix daphnoides) se vyznačuje temně rudými, bíle ojíněnými pruty.

Z okrasných stromů pak zaujme višeň tibetská (Prunus serrula) s metalicky lesklou hnědočervenou borkou a javor šedý (Acer griseum) s odlupčivou, skořicově zbarvenou kůrou.

Samostatnou skupinu tvoří tzv. „pyžamové javory“ (anglicky snakebark maples), které zdobí kontrastní pruhování kmene. Patří sem například javor vlasonohý (Acer capillipes) se zelenou kůrou nebo javor Davidův (Acer davidii subsp. grosseri) s červeným nádechem.

K zimním ozdobám se řadí také některé japonské javory (Acer palmatum), jejichž kultivary vynikají barevnou kůrou – například žlutý ‘Bihou’ či zářivě červený ‘Sango Kaku’.