V Horní zahradě, tedy v části areálu botanické zahrady, která se rozkládá za vstupem od Sídliště Bohnice, je plánováno rozšíření vodních ploch a prvků. V současné době zde návštěvníci mohou vidět rašeliniště a volnou vodní hladinu jezírka. Pro ucelené představení mokřadních biotopů bude v budoucnu expozice doplněna například o prameniště, vodní tok a velké jezero. Stavba bude zahájena ve druhé polovině roku 2025 a dokončení je plánováno na rok 2028.
Celý koncept se sestává ze čtyř částí vycházejících z přirozené morfologie terénu. Tato predispozice nás vede v rámci prostoru expozice k vytvoření čtyř propojených a symbolicky protikladných částí konceptu. Zatímco ve východní části se nalézá pohoří s umístěným iridáriem pro severoamerickou scenérii (zde jen symbolicky), pouštní náhorní plošina se zapuštěným skleníkem evokujícím díky mléčnému zasklení solné jezero je již nedílnou součástí geografického celku Severní Ameriky. V západní části se z plochy kolem gejzíru a slaniska dostáváme do prostoru rašeliniště, které dodává vodu pro vodopád do sevřeného kaňonu. Říčka dále putuje údolím a ústí do „podhorského“ jezera. Ve stěně kaňonu se vypíná reminiscence indiánského puebla, které je podzemní chodbou spojeno s pouštní zastřešenou expozicí „solného jezera“. Celá kompozice je přirozeně křížově napojena na osovou přístupovou komunikaci od hlavního severního vstupního areálu.
Celek je přirozeně rozdělen na funkční vodní okruhy a zároveň se předpokládá členění na jednotlivé části do stavebních objektů pro postupnou, na sebe navazující realizaci výstavby.
Na části plochy Stráně pro vás připravujeme ukázku různých biotopů české krajiny s výskytem ohrožených druhů rostlin. V použitém řešení maximálně využíváme terén a cenná stávající místa naší stráně.
Tam, kde je kvalitní vegetace pražské stepi, bude ponechána, případně cílenými pěstebními zásahy zlepšovaná. Nové expozice jsou naplánované do míst, kde je více živin a vysoká travní vegetace nevalné ochranářské hodnoty.
Využijeme obě sníženiny, do kterých zasadíme pomocí foliových van mokřadní biotopy slaniska a slatiny, oba již v ČR extrémně ohrožené. Budeme se maximálně snažit o jejich navázání na okolní porosty, protože i v přírodě jsou slaná místa a slatiny často na patě svahu.
Dalším prvkem bude hadcová skalka. Hadce jsou jedny z nejméně častých biotopů ČR a je na ně vázáno přes deset kriticky ohrožených druhů naší květeny.
Jako nízké skalní žebro bude koncipován i prostor expozice Dolního Povltaví, v podstatě to, co se vyskytuje o kilometr níže po proudu Vltavy.
Dalšími prvky pak budou vápencové skalky inspirované západním okrajem Prahy v okolí Radotína.
Celý projekt vzniká ve spolupráci s Odborem ŽP MHMP a také se státní ochranou přírody AOPK.
Biotopy se stanou místem, kde budeme dlouhodobě udržovat populace kriticky ohrožených druhů rostlin v rámci jejich záchranných programů a pochopitelně představíme tuhle problematiku návštěvníkům.