PŘEDNÁŠKOVÝ CYKLUS – Od arménských stepí přes Šumavu až na Sokotru

ZÁKLADNÍ A PRAKTICKÉ INFORMACE

Kdy a kde

Budeme se společně potkávat každý čtvrtek od 19. 2. do 19. 3. 2026, vždy od 17.30 hodin. Každá přednáška trvá přibližně 60–90 minut a na závěr je vyhrazen prostor pro dotazy a diskusi.

Přednášky se konají ve Výstavním sále ve centrální části areálu Botanické zahrady Praha (expozice Ornamentální zahrady). V rámci areálu bude připravena navigace.

Vstupenku zakoupíte na kterékoli z našich pokladen nebo online v našem e-shopu. Platí v daný den jak na prohlídku areálu botanické zahrady, tak na uvedenou přednášku.

Doporučujeme rezervovat si místo předem na e-mailu [email protected].

! Důležité upozornění !

Výstavní sál bude otevřen od 16.00 hodin a ve dnech 19. 2. a 26. 2. v něm bude možné vyčkat do začátku přednášky. V těchto termínech je totiž areál botanické zahrady otevřen pouze do 17.00 hodin (vstup do zahrady je možný do 16.00 hodin).

Vstup v tyto dny bude umožněn pouze přes dočasnou pokladnu z ul. Nádvorní 134 a na přednášky po 16.00 hodině lze uplatnit vstupenku na daný den.

Od března je již otevírací doba zahrady do 19.00 hodin, můžete tedy návštěvu přednášky spojit s klasickou prohlídkou zahrady. Otevřeny budou běžné vstupy.

HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK

Vstupné

Vstupné na přednášku je v ceně standardního vstupného do areálu botanické zahrady, tedy v ceně je jak vstup do areálu botanické zahrady a všech expozic, tak na vámi vybranou přednášku v daný den, a také na výstavy a další akce konané tou dobou (nemají-li speciální poplatek jako např. komentované prohlídky, workshopy...).

Sleva 15 % na vstupném při nákupu e-vstupenky.

Na akci jsou platné roční permanentky, sousedské permanentky i VIP vstupenky.

* ZTP/P návštěvníci mají možnost doprovodu zdarma

**Vstup se psem povolen pouze do venkovních expozic.

Kudy k nám

Zahrada je dostupná několika způsoby, avšak nejpohodlnější je využít MHD. Kompletní přehled o tom, jak se k nám můžete dopravit včetně informací o parkování najdete zde.

Do areálu můžete vstoupit kteroukoli z našich pokladen (Bohnice, Fata Morgana, Kovárna). Doporučujeme spojit návštěvu přednášky s prohlídkou areálu – nejprve si užijte Botanickou zahradu a den zakončete přednáškou.

O PŘEDNÁŠKÁCH A PŘEDNÁŠEJÍCÍCH

19. 2. 2026 – Za stepní flórou Arménie – Ing. Petr Hanzelka, Ph.D.

Přednáška představí rozmanitost a pestrost arménské flóry, se zvláštním důrazem na druhy kvetoucí na přelomu května a června, které lze spatřit především na stepích a horských loukách. Zmíněny budou mimo jiné rody šalvěj, kosatec, mák či kozinec, jež jsou v Arménii zastoupeny mimořádně bohatě. Pozornost bude věnována také možnostem zahradnického využití některých stepních rostlin a druhům, které mají potenciál uplatnit se v zahradní kultuře. Vedle botanických témat se přednáška krátce dotkne i nejvýznamnějších památek raného křesťanství a historie území na pomezí Kavkazu a arménské vysočiny, které dávají kontext pestré přírodní i kulturní krajině této země.

Petr Hanzelka je od roku 2003 kurátorem sbírek záhonových trvalek, okrasných trav, skalniček, středozemních a severoamerických prérijních a horských rostlin v Botanické zahradě Praha. Své poznatky nasbírané z mnoha expedic následně přenáší použití rostlin v zahradách s ohledem na jejich estetické vlastnosti, životnost a s důrazem na jejich odolnost. Je autorem mnoha botanických publikací, které často doplňuje svými autorskými fotografiemi.

26. 2. 2026 – Vzácné houby Šumavy – Mgr. Jan Holec, Dr.

Přednáška ukáže obrazem i slovem výběr nejvzácnějších druhů hub, typických pro hlavní přírodní stanoviště Šumavy – horské smíšené lesy, smrčiny, rašeliniště, reliktní bory a údolí vodních toků. Díky zachovalé přírodě mají mnohé z těchto druhů na Šumavě nejbohatší oblast výskytu v celé České republice. Budete mít unikátní příležitost vidět je pohromadě a se zasvěceným komentářem odborníka.

Jan Holec je mykologem Národního muzea a šumavské houby dlouhodobě studuje. Je autorem řady vědeckých studií a spoluautorem populárně-naučných knih Přehled hub střední Evropy a Atlas hub Šumavy a Novohradských hor.

5. 3. 2026 – Od lovecké obory k parku pro všechny: proměna pražské Stromovky v 19. století – Mgr. Sylva Dobalová, Ph.D.

Přednáška sleduje příběh Stromovky (bývalé Královské obory) v 19. století. Zachycuje, jak se z původně užitkového soukromého prostoru Habsburků stal oku lahodící veřejný park. Proměna je dokumentována obrazovými prameny, které ukazují, co bylo pro jednotlivé etapy a partie typické. Obora byla sice otevřena „k zotavení veřejnosti“ roku 1804, ale její úpravy směrem k tehdy modernímu anglickému parku byly pozvolné. Pozornost bude věnována také zaniklému zahradnictví u Místodržitelského letohrádku, kde prosperoval nově vystavěný skleník – dnes ruina. Obrazové materiály rovněž zachycují, jak se ve Stromovce rozvíjel společenský život – slavnosti, promenády, restaurace a výletní cíle jako Šlechtovka či okolí Císařského mlýna.

Sylva Dobalová je vědeckou pracovnicí Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky. Jejím hlavním badatelským tématem je období císaře Rudolfa II. Habsburského, ale věnuje se také aristokratickým zahradách v Čechách. Vydala knihu Zahrady Rudolfa II.: jejich vznik a vývoj (2010) a do knihy Barokní architektura v Čechách napsala shrnující kapitolu o českých barokních zahradách (2015). Na téma Stromovky realizovala panelovou výstavu ve Window Gallery Ústavu dějin umění (14.1.2025–24.5.2026).

12. 3. 2026 – Omán očima botaniků – RNDr. Eva Smržová, Ing. Zuzana Čechová, Martin Spousta

V okolí města Salalah se rozprostírá krajina, která na Arabském poloostrově působí téměř nepatřičně. Právě zde se vyskytuje řada endemických rostlin, jež jsme měli možnost poznávat přímo na jejich přirozených stanovištích během terénního botanického průzkumu. Z těchto cest, pozorování a z bohatého fotografického materiálu vznikla přednáška věnovaná botanizování v jedné z nejpozoruhodnějších oblastí regionu. Pohoří Dhofar v jižním Ománu se díky letnímu monzunu na několik týdnů v roce proměňuje v zelenou krajinu plnou života a vůní, v nečekaný ostrov zeleně obklopený suchým světem Arabského poloostrova.

Eva Smržová působí v Botanické zahradě Praha jako kurátorka sukulentních rostlin, některých skupin afrických rostlin a subtropických rostlin v nádobách. Ve skleníku Fata Morgana Botanické zahrady HMP odpovídá za sukulentní část a za expozice afrických rostlin v části tropické a horské. Zúčastnila se mnoha zahraničních expedic nejčastěji na Madagaskar.

Zuzana Čechová se v Botanické zahradě Praha stará o tropické rostliny uchovávané v pěstebním zázemí, kde je cílem záchrana druhové rozmanitosti a studium rostlin. Podílela se na několika botanických výstav v rámci naší zahrady.

Martin Spousta působí v Botanické zahradě hl. m. Prahy. Je spoluautorem několika výstav a přednášek s botanickou tematikou, v Botanické zahradě Praha se věnuje masožravým rostlinám, sukulentům a dalším tropickým rostlinám.

19. 3. 2026 – Záchrana kadidlovníků na ostrově Sokotra – prof. Dr. Ing. Petr Maděra

Kadidlovníky jsou stromy, které psali historii lidstva. Kadidlo, pryskyřice produkovaná těmito stromy, doprovází člověka již po několik tisíc let. Celkem je popsáno přes 20 druhů těchto stromů, rostoucích v aridních často až pouštních podmínkách Afriky, blízkého i dálného východu Asie, z toho polovina z nich jsou endemické druhy, vyskytující se pouze na ostrově Sokotra. Všechny druhy na Sokotře jsou ohrožené, některé z nich čítají pouze několik desítek jedinců. Čeští lesníci již více než 25 let na Sokotře tyto (i jiné endemické dřeviny) zachraňují před vyhynutím.

Prof. Dr. Ing. Petr Maděra je profesorem a vedoucím Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Koordinuje výzkum brněnských badatelů na jemenském ostrově Sokotra.

Přednáškový cyklus vznikl také díky podpoře firmy Hyundai:

Rostlinám zdar!