Základní informace

Budeme se společně potkávat opět ONLINE, ale predevším (a na to se opravdu těšíme) také OSOBNĚ U NÁS V ZAHRADĚ, a to každý čtvrtek od 9. 2. do 6. 4. vždy od 17.30. 

Vstupné 150 Kč/přednáška včetně vstupenky do areálu zahrady.

Součástí vstupenky na přednášku je také vstup do celého areálu botanické zahrady vč. skleníku Fata Morgana. Pokud zvolíte variantu online z pohodlí domova, hodinu před začátkem přednášky od nás obdržíte vstupenku na přednášku i do areálu zahrady s platností do konce dubna. 

Harmonogram přednášek

9. 2. Petr Hanzelka – Za stepní květenou Kyrgyzstánu, přednáška se uskuteční v prostorách Vinotéky sv. Kláry (MAPA) od 17.30

Velehory, polopouště, stepi, lesy – to vše nabízí neobyčejně pestrá příroda Kyrgyzstánu. Zejména milovníci hor si zde přijdou na své, vždyť více než 90% území tohoto středoasijského státu je tvořeno právě horami. V našem povídání se ale budeme věnovat především oblastem stepí a polopouští a hlavně rostlinám, které tam lze vidět. I v tomto ohledu vyniká Kyrgyzstán mimořádnou pestrostí. Navíc, mnohé druhy, které zde rostou, se s úspěchem dají pěstovat i na našich zahradách. Rostliny zde musí odolávat extrémním podmínkám, jako jsou velmi silné zimní mrazy a během vegetace i častému relativnímu nedostatku vláhy. V mnoha případech se tedy jedná o velmi odolné rostliny, které jsou schopné vyrovnat se i s náročnějšími podmínkami u nás, zejména s případným nedostatkem srážek během jara či léta. Během přednášky budou zmíněny možnosti pěstování vybraných druhů a dozvíte se i zajímavosti o bohaté historii této země a jejích památkách.

Ing. Petr Hanzelka, PhD. je absolvent Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Lednici na Moravě. Od roku 2003 je kurátorem sbírek záhonových trvalek, okrasných trav, skalniček a nyní také středozemních, severoamerických prérijních a horských rostlin v Botanické zahradě Praha. Své poznatky shrnul například v publikacích Skalničky v moderní zahradě (Grada, 2007), Květiny pro každou zahradu (Grada, 2015), Záhonové trvalky (Botanická zahrada hl.m. Prahy, 2018). Pravidelně přednáší pro odbornou i laickou veřejnost a publikuje články v odborných i populárních zahradnických časopisech. Je členem redakční rady časopisů Zahradnictví a Zahrádkář.

16. 2. Jaroslav Škopek – Létají naši ptáci do Asie?

Zatímco většina našich ptáků, kteří migrují na větší vzdálenosti (tzv. dálkoví migranti), směřuje do afrických zimovišť, mají tři naši ptáci zcela odlišné tahové chování: opouštějí nás již na sklonku léta a cestují až do Pákistánu a Indie. Jedná se o druhy, které se k nám rozšířily z východu a dodržují tak zimoviště svých předků. Jsou to pěnkavovitý pták hýl rudý (Carpodacus erythrinus), drobný lejsek malý (Ficedula parva) a slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica). Během přednášky se dozvíte mnoho zajímavostí o druzích, které létají zimovat do Asie, ale i o ptácích, kteří létají naopak na zimu k nám. 

RNDr. Jaroslav Škopek, PhD. je ornitolog, je členem České společnosti ornitologické a České zoologické společnosti. Přes 27 let pracoval v Kroužkovací stanici Národního muzea, kde se zabýval problematikou migrace ptáků a výzkumem hnízdního rozšíření ptáků Prahy. Výsledky zpracoval jako spoluautor knihy Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy. Jako lektor spolupracoval s Přírodovědeckou fakultou UK a s Lesnickou fakultou ČZU. Zabývá se i přednáškovou činností pro školy a různé zájmové organizace. V Botanické zahradě Praha působí od roku 2008, v současné době v knihovně. Je autorem celkem 14 výstav s ornitologickou tématikou, které se konaly v areálu zahrady.

23. 2. Pavel Sekerka, Iveta Bulánková, Tomáš Jelínek – Podzim v Koreji

Botanická zahrada ve spolupráci s firmou Hyundai a Chollipo arboretem připravila na podzim 2022 sběrovou expedici do Jižní Koreje. Cílem expedice bylo získat rostlinný materiál pro nově připravovanou expozici korejské květeny. Na přednášce se seznámíte s podzimním aspektem korejských lesů, navštívíte významné národní parky i památky a podíváte se i do Chollipo arboreta. Na podzim je již málo květů, zato se krásně vybarvují opadavé stromy – javory, duby či exotické lindery.

RNDr. Pavel Sekerka je absolventem PřF UK v Praze se specializací na fyziologii rostlin. V botanické zahradě pracuje od roku 1991. Býval kurátorem dřevin, pivoněk a stínomilných trvalek. Od roku 2010 vede Průhonickou botanickou zahradu. V Botanické zahradě Praha zajišťuje mezinárodní výměnu semen a řídí databázi pěstovaných rostlin – florius.cz. Je prezidentem Unie botanických zahrad ČR.

Připravil řadu fotografických výstav z expedičních cest a rostlin, pravidelně prezentuje rostlinné sbírky veřejnosti, publikuje v odborných i populárních zahradnických časopisech.

Ing. Iveta Bulánková je absolventkou Agronomické fakulty ČŽU v Praze oboru Zahradnictví. V botanické zahradě pracuje od roku 2003 jako kurátorka sbírek denivek, kosatců, dále pak teplomilných hlíznatých rostlin, pivoněk a hajních rostlin, nyní se také věnuje rostlinám asijských lesů, zejména Číny, Koreje a Japonska. Pravidelně prezentuje svěřené sbírky veřejnosti, publikuje v odborných i populárních zahradnických časopisech. Je autorkou knih Léčivé rostliny na naší zahradě (Grada, 2005), Záhonové trvalky (Botanická zahrada hl. m. Prahy, 2018) a Stínomilné trvalky (Botanická zahrada hl. m. Prahy, 2022).

Ing. Tomáš Jelínek PhD. absolvent ČZU, v roce 2015 ukončil magisterský obor Produkční zahradnictví. V roce 2020 dokončil doktorské studium v oboru speciální produkce rostlinná. V roce 2020 nastoupil do Botanické zahrady hlavního města Prahy, kde se stará o svěřené sbírky rostlin a projekt Kořeny osobností.

2. 3. Ferdinand Leffler – Jak mohu svou zahradou pomáhat planetě

Jako majitelé zahrad a obyvatelé domů s vnitrobloky si často ani neuvědomujeme, jaký pozitivní dopad na okolní krajinu může mít, když vysadíme strom nebo necháme porůst fasádu rostlinami. Zahradní a krajinný architekt Ferdinand Leffler vidí v kultivaci vlastních pozemků skvělou příležitost jak zároveň pomáhat městům a planetě. Sám při navrhování zahrad a veřejného prostoru myslí nejen na pohodlí lidí, ale také na ochranu půdy nebo zpracování dešťové vody. Na přednášce se podělí o nápaditá řešení, která v praxi fungují jemu a jeho klientům. Přijďte si pro dávku inspirace.

Ferdinand Leffler je nepřehlédnutelnou osobností domácí i zahraniční zahradní architektury. Je také moderátorem úspěšného televizního pořadu Ferdinandovy zahrady a autorem dvou knižních bestsellerů Žijte ve své zahradě a Zelené pokoje. V rámci své Flera Academy se snaží o osvětu zahradní architektury mezi širokou veřejností, a to především prostřednictvím přednášek a vlastních praktických online kurzů.

9. 3. Jan Ponert – Orchideje Jihozápadní Asie

Orchideje nalezneme na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy, zasahují dokonce i za polární kruh. Nejvíce druhů orchidejí se však vyskytuje v tropických oblastech. Jihozápadní Asie je počtem druhů výrazně chudší než tropická jihovýchodní část. Orchideje této oblasti jsou však poměrně zajímavé, protože jsou příbuzné se středomořskými orchidejemi. V jihovýchodní Asii najdeme oblasti s různorodými klimatickými podmínkami – od velice suchých pouští až po stále vlhké mlžné lesy. Vzhledem k tomu, že orchideje nedokážou přežít na velmi suchých místech, je jejich rozšíření ostrůvkovité.

Na přednášce se seznámíme nejen s orchidejemi samotnými, ale i s faktory, které ovlivňují jejich rozšíření. Vydáme se za nimi hlavně do Izraele, Íránu nebo Turecka. 

RNDr. Jan Ponert, Ph.D. vystudoval Anatomii a fyziologii rostlin na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Nyní působí na katedře experimentální biologie rostlin PřF UK, v Botanickém ústavu AV ČR a Botanické zahradě Praha. Specializuje se na orchideje a mykotrofní rostliny, které jsou závislé na symbiotickém soužití s houbami. Tímto tématem se zabývá jak z pohledu klasické botaniky, tak z pohledu rostlinného fyziologa. Orchideje jsou nejen jeho vědeckým zaměstnáním, ale také koníčkem, kterému věnuje takřka veškerý volný čas.

16. 3. Slávek Král – Ekofarmy kolem světa

Život na ekofarmě, v ekologické vesnici, komunitě nebo soběstačně uprostřed džungle. Slávek Král procestoval více jak 40 míst na všech obydlených kontinentech a ukáže vám ta nejzajímavější od Japonska, Jižní Koreji přes Austrálii, Nový Zéland nebo Havaj až po Českou republiku. Čeká vás cesta kolem světa udržitelného způsobu života.

Dozvíte se nejen výhody a nevýhody života mimo civilizaci a způsob přemýšlení lidí v komunitě, ale zaměříme se na cesty vybraných komunit i jednotlivců k naprosté soběstačnosti. Zjistíme, že i jednotlivec může hodně změnit a mít pozitivní dopad na přírodu kolem sebe.

Slávek Král cestuje už 9 let. Dvakrát objel svět stopem a na každém obydleném kontinentu strávil minimálně půl roku. Procestoval stopem přes 300 000 km ve více než 86 zemích světa, přednáší na největších festivalech, vystavuje svoje fotky a napsal knihu Stopařův průvodce zeměkoulí.

23. 3. Daniela Pařízková, Jarmila Skružná – Ájurvéda a léčivé rostliny

Ájurvéda, neboli nauka o životě či dlouhověkosti, patří k nejstarším léčebným systémům světa. Její kolébkou je Indie a léčivé rostliny a koření v ní hrají velice důležitou roli. Představíme vám základy této tradiční medicíny, její historii i tipy pro každodenní život. Nahlédneme, jaký je rozdíl mezi celostním přístupem ájurvédy ke zdraví a mezi principy západní medicíny. Rostliny spjaté s ájurvédou budeme pozorovat nejen zrakem, ale budeme útočit i na vaše další smysly.

Daniela Pařízková se věnuje józe téměř 20 let, zaměřuje se zejména na terapeutickou jógu. Prošla výcviky u českých i zahraničních jógových učitelů a vede otevřené lekce, skupinové kurzy i individuální terapie v Praze a Roztokách u Prahy, kde žije. Studuje ájurvédu u jedné z nejzkušenějších ájurvédských terapeutek v Česku, Terezy Lindauerové, a postupně aplikuje ájurvédské principy do vlastního denního života i jógových lekcí. Profesně se věnuje i oblasti kultury a divadla, zejména mezinárodním projektům a festivalům.

Mgr. Jarmila Skružná působí v Botanické zahradě Praha jako vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky. V rámci kurátorské práce spravuje už od konce 90. let minulého století sbírku užitkových rostlin mírného pásma. Zabývá se historií pěstování užitkových rostlin a archeobotanickým výzkumem klášterních zahrad. V současné době se věnuje mj. výzkumu nejstaršího historického herbáře na území České republiky. Je autorkou řady populárních i odborných textů.

30. 3. Marcela Suchomelová – Japonsko: Ebisu, Fudži a macuri

Přednáška se zaměří na pár postřehů o tradičních japonských slavnostech a svátcích tak, jak je bylo možné zažít před a po covidové pandemii. Rozhodně nebude chybět povídání o bůžcích i pivu, květinách a posvátném symbolu Japonska, o jeho vůních i zvucích a nezdolné síle bambusů.

Mgr. Marcela Suchomelová, Ph.D. je odbornou archivářkou a historičkou umění. O Japonsko se zajímá dlouhodobě a rovněž se svým manželem, japanologem Filipem Suchomelem, spolupracuje na společných edičních počinech. Výsledkem je několik knih o japonském užitém umění nebo například nejnověji vydaný rukopis o cestě kolem světa od hraběte Erwina Dubského.

6. 4. Martin Spousta – Thajsko: království masožravých rostlin 

Přednáška vás provede zajímavými místy Thajska se zaměřením na masožravé rostliny. Nalezneme zde totiž unikátní bydliště (biotopy), které nemají v tropech obdoby a rostliny, které v nich rostou jsou fascinující pro své důmyslné adaptace a životní formy. Věděli jste, že dokonce tři druhy masožravých bublinatek získaly národní jména v thajštině, která pro ně vybrala sama thajská královna Sirikit? Zasadila se také o ochranu jejich křehkých a zranitelných biotopů. I když jsou bublinatky ohrožené i na jiných místech světa, pod královskou ochranou se ocitly pouze ty v Thajsku. Při putování po zajímavostech ze světa masožravých rostlin navštívíme i Sloní ostrov (Koh Chang), který je největším ostrovem Thajského království.

Martin Spousta se více jak 30 let zajímá o masožravé rostliny a jiné botanické zajímavosti. Navštívil zajímavá bydliště (biotopy) masožravých rostlin nejen u nás, ale i v Evropě nebo Thajsku. Přes 10 let spolupracoval s Botanickou zahradou v Liberci, kde vzniklo mnoho zajímavých výstav (výstava Masožravé rostliny a jejich bydliště se dokonce dostala do Royal Botanic Gardens Kew v rámci Science Festival 2016). Pro zahradu také získal mnoho zajímavých druhů rostlin, semen i vzorků exotických dřev, díky čemuž vznikly dvě stálé expozice. Velkým úspěchem bylo zajištění pylu zmijovce titánského pro opylení tohoto ohroženého druhu. Podílel se na několika publikacích: Roots and root system of trees nebo Masožravé rostliny – Kapitoly ze života v tropech, v současné době se podílí na Atlasu bublinatek. Tři roky působil jako učitel odborného výcviku na Střední zahradnické škole a od roku 2022 je zahradníkem Botanické zahrady Praha.

Jak se připojit online?

Přednášky budou promítány a zpřístupněny také online a lze je sledovat v běžném webovém rozhraní. Není nutné si daný program stahovat či instalovat do vašeho zařízení. Týden před začátkem přednášky vám zašleme e-mail s bližšími informacemi k přihlášení.

Na přednášku se přihlásíte online prostřednictvím formuláře v odkazu níže. Stačí, když vyplníte vaše kontaktní údaje, vyberete si termín a téma přednášky, které vás zajímá.

Další informace

Bližší informace s odkazem na přihlášení a další náležitosti k vámi vybrané přednášce obdržíte týden před začátkem přednášky prostřednictvím e-mailu, pod kterým jste se na přednášku přihlásili.

Důležité změny či aktualizace k celému cyklu budou s dostatečným časovým předstihem uveřejněny na této stránce.

Přednáškový cyklus vznikla také díky podpoře firmy Hyundai:

Na viděnou v zahradě nebo online u vás doma!