Velmi vzácné cykasy pocházejí od německého pěstitele Petera Wisbara, se kterým dlouhodobě spolupracujeme.

Naše sbírka má přes 130 druhů a patří mezi nejrozsáhlejší kolekce v ČR. Na světě je popsáno přes 300 druhů těchto zajímavých rostlin, tedy v naší kolekci máme zhruba třetinu zástupců. Díky vzájemné spolupráci s botanickými zahradami a pěstiteli, se kterými kromě zkušeností sdílíme i semena, případně mladé rostliny, se nám stále daří naši sbírku rozšiřovat.

Vzácné druhy z Afriky v Praze

Mnoho cykasů je v přírodě výrazně ohroženo vyhubením. Mezi velmi vzácné druhy patří africké cykasy rodu Encephalartos. Tyto rostliny se v přírodě vyskytují ve velmi malých počtech, v kultuře naštěstí funguje množení. Přímo v Africe vznikají semenné sady pro některé druhy. Díky tomuto způsobu množení se nám podařilo získat rostliny Encephalartos dolomiticus, E. inopinus a E. cupidus. Poslední z nich má jméno vystihující jeho půvab, cupidus znamená 'toužebný'. Trochu to vyjadřuje i zájem, jaký o tyto rostliny je. V přírodě zbývá přibližně 400 jedinců na nevelkém území v Jihoafrické republice. Ze stejné oblasti jsou i další zmiňované druhy, přičemž u E. inopinus již v přírodě zbývá pouhých 81 exemplářů.

Z dalších získaných druhů stojí za zmínku mexický druh Dioon stevensonii, popsaný až v roce 2008, a několik australských druhů z rodu Macrozamia s působivými úzkými sivými listy.

Záchrana ohrožených druhů v botanických zahradách

Mnoho druhů cykasů je v přírodě na hranici přežití, a to i kvůli své mimořádné kráse a zajímavosti. Botanické zahrady v tomto ohledu plní svou úlohu v záchraně genofondu a udržují kolekce těchto pozoruhodných rostlin. Důležitou kapitolou je množení. Jde o náročný úkol. Cykasy jsou dvoudomé, takže je nutné mít jedince obou pohlaví nebo si vyžádat pyl od některých významných center, kde mají rozsáhlé cykasové sbírky. I samotné opylení je docela pracné, jednak z důvodu správného načasování, ale i kvůli manipulaci s pylem. Je nutné jej dostat na správné místo, tj. přímo na vajíčka těchto nahosemenných rostlin. Další nelehký úkol znamená dopěstování cykasových rostlin do dospělosti. Význam sbírky naší zahrady podtrhuje fakt, že zástupci osmi z deseti existujících cykasových rodů u nás již vytvořili šištici. Množíme však zatím jen druhy z rodu Zamia. Celkově pěstujeme 132 druhů cykasů a 22 z nich je označeno v mezinárodním červeném seznamu ohrožených druhů jako kriticky ohrožený a 32 je v druhé nejvyšší kategorii, tedy ohrožený.

Krásné, ale jedovaté 

Všechny cykasy a všechny jejich části jsou jedovaté. Obsahují hned několik typů toxinů a otrava cykasy může být smrtelná. Nebezpečné je zejména přímé pojídání rostlin, hlavně vnitřku semen po „vypeckování“. Jed může způsobit selhání jater a ledvin, případně některá neurologická onemocnění. Přesto cykasy byly a stále jsou zdrojem potravy pro domorodce, kteří připravují placky ze škrobovitého středu kmene, případně semen. V Africe a v Japonsku se praktikuje i kvašení pro výrobu alkoholických nápojů. S rostlinnými jedy jsme vás v letošním roce seznámili v rámci výstavy a akce Jedovatá sezóna. 

Do pravěku ve skleníku Fata Morgana 

Cykasy ze sbírek naší zahrady najdou návštěvníci ve všech částech tropického skleníku Fata Morgana. V polopoušti je k vidění sivý Encephalartos horridus s výraznými pichlavými listy, který je v češtině uváděn jako píchoš hrozný. V tropické zóně lze v nové epifytní oblasti u jezírka nalézt jediný epifytně rostoucí cykas Zamia pseudoparasitica. Na skále se přes svou značnou velikost ukrývají Dioon mejiae a Ceratozamia latifolia. V části expozice, která prezentuje flóru Vietnamu, je umístěn například velmi vzácný druh Cycas aculeata a dále Cycas micholitzii a Cycas debaoensis, které ale na první pohled jako cykasy nevypadají. Skleník ukrývá i velmi vzácný Cycas wadei z malého filipínského ostrova Culion. V horské části expozice návštěvníci najdou menší druh Ceratozamia mexicana.