Jasoň červenooký – Krásný symbol ochrany přírody

Jeden z nejkrásnějších evropských motýlů se vrací do české přírody

Jasoň červenooký (Parnassius apollo) patří mezi nejvýraznější motýlí druhy Evropy. Díky svému charakteristickému vzhledu s nápadnými červenými skvrnami na křídlech je často označován za jednoho z nejkrásnějších motýlů kontinentu.

Výskyt a stanoviště

Vyskytuje se ostrůvkovitě napříč celou Evropou – od jižního Španělska přes centrální a jihovýchodní Evropu, jižní Skandinávii, Blízký východ až po jižní Sibiř a Mongolsko.
Preferuje otevřená a slunná stanoviště bez souvislého vegetačního krytu – především skalnaté stráně, suché louky, kamenité pastviny, vyprahlé svahy a výchozy skal, obvykle s jižní expozicí.

Historický výskyt v České republice

V Čechách byl od roku 1935 považován za vyhynulého. V minulosti se vyskytoval ostrůvkovitě v Podkrkonoší, Českém středohoří, Karlovarsku, Pošumaví a Prachaticku.
Na Moravě obýval oblasti Nízkého a Hrubého Jeseníku, Podbeskydí, Vsetínska, Javorníků, Moravského krasu, Bílých Karpat a Podyjí.

Současný výskyt a návrat do přírody

V současnosti se jediná stabilní repatriovaná populace vyskytuje ve Štramberku – od roku 1986, kdy sem byli jasoni vypuštěni ze slovenských chovů. Nejbližší autochtonní (původní) populace přežívá na Vršateckém bradle v Bílých Karpatech na Slovensku – odtud byl doložen i zalétlý jedinec na moravskou stranu u Nedašovy Lhoty.

Velkým milníkem je i vypuštění více než 50 jedinců jasoně červenookého do volné přírody v Krkonoších v červnu 2024. Tomuto kroku předcházela důkladná úprava vybraných lokalit, aby odpovídaly nárokům tohoto ohroženého druhu.

Mezinárodní spolupráce: Projekt LIFE Apollo2020

Jasoň červenooký je středobodem mezinárodního projektu LIFE Apollo2020, jehož cílem je obnova populací ve třech hlavních oblastech – v Sudetech, Bílých Karpatech a Rakouských Alpách.

Součástí projektu je:

• zakládání nových chovných stanic,
• vypouštění motýlů do přírody,
• zlepšování stavu jejich přirozených stanovišť,
• mezinárodní spolupráce mezi odborníky z různých zemí.

Životní cyklus a biologie

Jasoň červenooký létá od června do srpna. Samci aktivně vyhledávají samice – tzv. „patrolují“ nad vegetací. Samice se páří pouze jednou za život. Kopulace trvá velmi dlouho a dalšímu páření brání tzv. sphragis – kožovitý útvar, který samec vytvoří na zadečku samice během páření.

Kladou vajíčka 1–2 dny po oplodnění, vždy za slunečného počasí. Vajíčka jsou kladena jednotlivě na živné rostliny nebo do jejich bezprostřední blízkosti.

Zajímavostí je, že mladá housenka přezimuje přímo uvnitř vajíčka. Po vylíhnutí preferují housenky mladé listy, později jsou schopny přijímat i starší listy.

Živné rostliny a kuklení

Housenky se živí zejména různými druhy rozchodníků (Sedum), především rozchodníkem velkým (Sedum maximum).
Housenka má výstražné zbarvení jako ochranu před predátory. Kuklí se v kamenné drti, škvírách mezi kameny a podobných úkrytech, což odpovídá jeho přirozenému biotopu.

Jasoň červenooký je nejen přírodní skvost, ale i ukazatel kvality krajiny. Jeho návrat do české přírody je důležitým symbolem pro obnovu biologické rozmanitosti a dokladem efektivní ochrany ohrožených druhů.

Pokud chcete proniknout do fascinujícího světa motýlů, zveme vás na výstavu Tajemství motýlího života, která právě probíhá ve Výstavním sále Ornamentální zahrady. Tato interaktivní výstava se zaměřuje na detaily motýlího těla a přiblíží vám jejich úžasné vlastnosti a životní cyklus z jiného úhlu pohledu. 

Autor článku: RNDr. Eva Smržová, kurátorka sukulentních rostlin Botanické zahrady hl. m. Prahy