Koniklece ohlašují jaro

Koniklece patří k nejvýraznějším poslům časného jara. Jejich jemně chlupaté květy a stříbřitá poupata se objevují ve chvíli, kdy se příroda teprve probouzí po zimě. Zároveň jsou také ukazateli zachovalých, otevřených a světlých stanovišť.

Koniklece jsou vytrvalé byliny, které patří do čeledi pryskyřníkovitých. Typické jsou pro ně nápadné zvonkovité květy, jemné ochmýření stonků i poupat a později také dekorativní plodenství. V přírodě rostou nejčastěji na suchých, slunných stanovištích. Téměř všechny naše koniklece jsou dnes kriticky ohrožené, tedy v posledním stupni ohrožení, a to především kvůli ukončení pastvy a zarůstání stanovišť.

Na Vápencové stráni v expozici Archa Bohemica právě rozkvétá koniklec luční (Pulsatilla pratensis) a také koniklec otevřený (Pulsatilla patens). Právě druhý jmenovaný patří v české přírodě k těm vůbec nejvzácnějším.

Návrat vzácného druhu

Koniklec otevřený je druhem zařazeným do evropské soustavy chráněných území Natura 2000 a Česká republika leží na západním okraji jeho přirozeného areálu rozšíření. Zajímavostí je, že dnes u nás roste téměř výhradně na kyselých až velmi kyselých půdách.

Historicky se však vyskytoval i na vápencových lokalitách, například v Českém krasu nebo dokonce přímo v Praze. Poslední populace na Lišnicku je dnes na pokraji vyhynutí, a proto bylo rozhodnuto nejen o jejím posilování, ale také o návratu tohoto druhu na nová stanoviště. Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) se koniklec otevřený postupně vrací do krajiny Českého krasu, tedy i na místa, odkud už dávno zmizel.

Další druhy v záchranné péči

Za zmínku stojí také koniklec jarní (Pulsatilla vernalis), půvabný druh s bílými květy jemně narůžovělými na vnější straně. V České republice se rozlišují dvě variety; pahorkatinná var. vernalis roste v borech, lesních lemech, na vřesovištích a pastvinách a dnes je na pokraji vyhynutí. V botanické zahradě proto pěstujeme její záložní populaci z lokality Bělá pod Bezdězem.

Radost nám letos udělalo také první kvetení koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) v našem zázemí. Rostliny pocházejí z Podyjí, a právě s Národním parkem Podyjí připravujeme spolupráci na vybudování záložních populací v botanické zahradě i na posílení stávajících, kde dnes přežívají už jen poslední dvě až tři rostliny. Pulsatilla grandis má v České republice těžiště rozšíření v jižní a střední Moravě a v Čechách přirozeně neroste, což dává podyjským populacím mimořádný význam.

Právě ústup tradičního hospodaření a postupující sukcese patří mezi hlavní důvody, proč z volné krajiny mizí. Záchrana jednotlivých populací tak neznamená jen péči o jeden krásný rod rostlin, ale i o cenné stepní biotopy jako celek.