Termín expedice: 17.10.2005 – 17.11.2005
Seznam účastníků: Jan Bürger, Ing. Klára Kalfiřtová, Hana Pazderová, RNDr. Eva Smržová, Jarmila Kaňáková – Zoologická a botanická zahrada města Plzně, MUDr. Vítězslav Vlk – lékař a specialista na sukulentní rostliny
Název expedice: Tsy misy fisaorana
Cíle expedice:
1. nákup rostlin určených k výsadbě v sukulentní a nížinné části expozičního skleníku Fata Morgana
2. mapování vybraných biotopů, studium rostlinných společenstev a sběr meteorologických dat potřebných pro optimalizaci pěstebních a technologických postupů ve skleníku FM
3. sběr etnobotanických dat vybraných regionů
4. pořízení fotodokumentace, podkladů a materiálů pro přednášky, výstavy a speciální akce pořádané Botanickou zahradou hl. města Prahy
Stručná charakteristika navštívených lokalit:
Vrchol Mt. Ibity (1740m) je součástí masivu centrální vysočiny (les hautes plateaux), která je výrazně zemědělskou oblastí. U paty hory i krátce před výstupem do sedla se rozprostírají četná rýžoviště a políčka s okopaninami a zeleninou. Kvůli pastvě zebu jsou kopce pravidelně vypalovány – na lokalitu jsme dorazili v době, kdy se začal travní porost po nedávném požáru mírně obnovovat. Pod Mt. Ibity se nachází veliká cementárna.
Místo je známé svou početnou populací Pachypodium brevicaule. Z dalších významných rostlin: Aloe trachyticola, Uapaca bojeri, zástupci rodů Kalanchoe, Catharanthus, Xerophyta, Strychnos, Helichrysum, Cynanchum, Pachypodium densiflorum. Zajímavé vlhké stanoviště: Drosera, Utricularia (2druhy), Cyperaceae, orchideje.
Největší madagaskarský ostrov umístěný při severozápadním pobřeží. Původní flóra je z větší části zdevastována a ostrov je převážně využíván k rekreaci turistů a zemědělské produkci. Velmi teplé a vlhké klima činí z Nosy Be ideální místo pro pěstování kávovníku, cukrové třtiny a rozmanitého tropického ovoce (mangovníky, banánovníky, džekfruty, kokosové palmy…apod.). Je to rovněž „kolébka madagaskarských vůní“ – na ostrově je totiž soustředěna produkce aromatických rostlin, například velké plantáže Cananga odorata (ylang-ylang).
Zajímavý skalní masiv čnící do výše 369m nedaleko od města Diégo Suarez (přímo nad hotelem King´s Lodge, v němž jsme byli ubytováni). Travnatý prosluněný svah s občasnými keři a stromy přechází do hustěji zapojeného, nejdříve vyššího, posléze nízkého opadavého lesa. Z pozoruhodných rostlin: baobaby druhů Adansonia suarezensis a A. madagascariensis, Boswellia madagascariensis, zástupci rodů Commiphora a Delonix, Strophanthus boivinii, Vanilla perrieri, Adenia spp. Cyphostemma spp., Aloe suarezensis, Euphorbia ankarensis, E. viguieri, E. aureo-viridiflora, Uncarina peltata. Typicky: Cryptostegia grandiflora, Tamarindus indica, Acacia sp.
Speciální rezervace Ankarana (18 220 ha, provincie Diégo Suarez) je tvořena rozlehlou krasovou oblastí, v níž na první pohled upoutají pozoruhodné geologické formace zvané tsingy (špičaté, jehlancovité skalní útvary - škrapy). V rezervaci existuje velmi bohatá síť podzemních prostor (jeskyní, chodeb), nechybí mohutné sezónní řeky. Klima tropické suché; typickým porostem suchý opadavý les, přímo na vápencových tsingách vzniká speciální sukulentní společenstvo. Typické lesní dřeviny z rodů Dalbergia, Delonix, Adansonia, Commiphora, Rothmania, Grewia, Coffea, Sorindeia; hlíznaté rostliny z rodů Tacca, Amorphophallus, Carlephyton; orchideje Oeceoclades spathulifera, O. calcarata, O. roseovariegata, Microcoelia macrantha, M. perrieri, Vanilla madagascariensis, V. perrieri a Bulbophyllum sp.. Vegetace na tsingách: Pachypodium decaryi, Adenia lapiazicola a další druhy, Cyphostemma spp., Uncarina sakalava, Euphorbia herman-schwartzii, E. ankarensis, E. pachypodoides, Hildegardia erythrosiphon, Cerbera manghans, Pandanus spp., Dracaena spp., Ficus baroni.
Zajímavý vrch východně od městečka Ambilobe s populací Aloe guillaumetii, jenž nedávno prodělal rozsáhlý požár. K výrazným rostlinám zde patří růžově kvetoucí stromky rodu Madlabium, 2 vzrůstné druhy rodu Pandanus a ohněm zdevastovaný porost Xerophyta.
Strategicky položený vrch Windsor Castle (391m) s úžasným výhledem na Mosambický kanál (západ), mys Cap d´Ambre (sever), záliv baie du Courrier (jih) a město Diégo Suarez (východ) patří k neodmyslitelným krajinným dominantám madagaskarského severu. Savanová travní společenstva zde přecházejí do formace suchého opadavého lesa, z něhož charakteristicky vyčnívají baobaby druhu Adansonia suarezensis. Zcela na vrcholu kopce se naskýtá fantastický pohled na speciální rostlinná společenstva tvořená místním endemity, Pachypodium baroni var. windsori a Euphorbia bulbospina, dále Euphorbia viguieri, Aloe suarezensis, orchideje z rodů Angraecum (A. leonis), Aerangis, Bulbophyllum, apod.
Národní park v provincii Diégo Suarez o rozloze 18 200 ha. Klima vlhké tropické, typickým společenstvem deštný les středních poloh (850 až 1470 m n.m.). Vstup do parku se nachází poblíž koloniálního městečka Joffreville, kolem něhož Francouzi pěstovali řadu introdukovaných rostlin. Některé z nich významně zplanily na okrajích parku (Datura, Cinchona, Eucalyptus, v alejích Araucaria). Z typické vegetace: Canarium madagascariensis, Harungana madagascariensis, Phyllarthron madagascariense, zástupci rodů Tambourissa, Chrysophyllum, Cabucala, Grewia, Dombeya, Coffea, Ficus, Polyscias, Aphloia; početné kapradiny (Asplenium nidus a různé druhy stromových Cyathea), liány (Strongylodon craveniae), Medinilla spp. a další Melastomataceae, epifytní Kalanchoe, Peperomia spp, orchideje druhů Angraecum leonis, A. eburneum, Bulbophyllum baronii, B. coriophorum, Aerangis sp., Microcoelia sp.
Ostrov Nosy Mangabe, jenž se nachází v zálivu Antongil asi 5km daleko od městečka Maroantsetra (provincie Tamatave), hostí cca 520 ha relativně zachovalého deštného lesa, včetně cenného pásu lesa litorálního. Klima vlhké tropické, s ročním srážkovým úhrnem kolem 4000mm. Typické dřeviny: Canarium madagascariensis, Tabernaemontana retusa, Uapaca ferruginea, Tambourissa sp., Hintsia spp.; Ravenala madagascariensis, četné liány (Entada sp.), epifyty. Litorální les tvoří dřeviny rodů Barringtonia, Eugenia, Terminalia, Hibiscus, Hintsia, Calophyllum, Mimusops a další. Na prosvětlených místech velké porosty Aframomum angustifolium.
Poloostrov Masoala se nachází na severovýchodě Madagaskaru. Díky své poloze (bezprostřední blízkosti Indického oceánu) a ortografii (nadmořské výšce až 1224m) je tato oblast nejdeštivějším místem celého ostrova (s ročním srážkovým úhrnem 4000 – 6000 mm je nazývána „nočníkem Madagaskaru“). Chráněné území zahrnuje přes 210 000 ha stálezeleného deštného lesa, dvě oblasti chráněného litorálního lesa a 3 mořské rezervace (ochrana pobřežního pásma a korálových útesů). Masoala je největším národním parkem Madagaskaru a zahrnuje nejzachovalejší les země. Z velkého druhového bohatství této oblasti jsme měli možnost studovat pouze část na východním pobřeží, v dosahu tábořiště v Tampolo. Početní zástupci čeledí Arecaceae, Pandanaceae, Orchidaceae (Aerangis citrata, Angraecum eburneum, A. sesquipedale), Apocynaceae, Melastomataceae, Gesneriaceae, Begoniaceae; hojné kapradiny a cykasy (Cycas thouarsii). K dominantám lesa patří Canarium madagascariensis a stromy z rodů Uapaca, Callophyllum, Symphonia a Hintsia. Litorální les se svým charakterem blíží pobřežnímu porostu na Nosy Mangabe.
-
RS d´Analamazaotra a PN de Mantandia:
Obě chráněná území se nacházejí v blízkosti městečka Andasibe (provincie Tamatave), východně od hlavního města. Speciální rezervace se rozkládá na ploše 810ha, národní park má rozlohu kolem 15 500ha – klimatické poměry jsou podobné, průměrná roční teplota 18°C, srážkový úhrn 1700 mm. Analamazaotra je jedním z nejvíce navštěvovaných chráněných území Madagaskaru, neboť zde žije velmi vzácný endemit – největší existující lemur (Indri indri). Vegetace je zde výrazně poznamenaná činností člověka, les je sekundární, navíc s řadou zavlečených rostlin. (Téměř celá cesta z Antananariva do Andasibe skýtá smutnou podívanou – veliké výsadby borovic, blahovičníků a přesličníků vytlačily původní lesní porost.) Národní park má druhově bohatší skladbu a nechybí v něm vzrůstné, staré dřeviny, jako například zástupci rodů Ravensara, Dalhbergia, Ficus, Symphonia a mnohé další. Typickou složkou porostu jsou stromové kapradiny (udává se 9 druhů rodu Cyathea), palmy druhů Ravenea madagascariensis a R. utilis, hojné druhy rodů Dracaena, Pandanus, četné Melastomataceae atd. Parc aux Orchidées, jenž se nachází nedaleko vstupu do rezervace, představuje mnoho druhů madagaskarských orchidejí (řada z nich v době naší návštěvy kvetla: Oenia rosea, Angraecum viguieri, Eulophiella roempleriana, Microcoelia sp., Bulbophyllum sp.).
Chráněná území Madagaskaru spravuje organizace ANGAP (= l'Association Nationale pour la Gestion des Aires Protégées, Národní sdružení pro správu chráněných území; www.parcs-madagascar.com); před vstupem do národního parku nebo rezervace je nutné se zaregistrovat, zaplatit poplatky a najmout si školeného průvodce – někteří z nich podávají velmi bohaté informace o rostlinách a kromě malgaštiny a francouzštiny hovoří dobře anglicky
Závěry a přínosy expedice:
Všechny výše uvedené cíle expedice byly podle časových a prostorových možností splněny. Nákup rostlin u společnosti Rare Plants (Alfreda Razafindratsiry) proběhl i přes všechny „malgašské překážky“ velmi úspěšně. Během expedice byla pořízena spousta potřebných dat a zkušeností, využitelných při tvorbě a údržbě expozic. Získané informace posloužily coby podklady pro přednášky určené odborné i široké veřejnosti, některé z dovezených předmětů byly využity jako exponáty pro různé výstavy.
Kolektiv skleníku FM
cs
English
