Denivky

Denivky (Hemerocallis) jsou vytrvalé, trsnatě rostoucí byliny z čeledi žlutokapovitých (Xanthorrhoeaceae) či asfodelovitých (Asphodelaceae). Jejich latinské jméno pochází z řeckého hemera – den a kallos – krása.

Denivky jsou původní ve východoasijském areálu od Koreje přes Čínu a Japonsko po Sachalin s přesahem dvou druhů do Mongolska a jednoho až do Kazachstánu. Uznáno bylo 20 druhů denivek. Květy jsou výrazné, podobné květům lilií. Jejich název je odvozen od malé trvanlivosti jednotlivých květů (denivka – den). Rostliny mají krátký oddenek, z kterého vyrůstají dužnaté silné kořeny někdy hlíznatě rozšířené.

Šlechtění denivek se postupně rozvíjelo od konce 19. století. V současnosti šlechtění dosahuje vysoké úrovně a je registrováno na 90 tisíc kultivarů. Šlechtitele a obdivovatele denivek sdružuje mnoho organizací, jednou z nejvýznamnějších je americká American Hemerocallis Society (AHS) založená roku 1946, která každoročně udílí cenu nejlepšímu kultivaru tzv. „Stout Silver Medal“.

Denivky patří k oblíbeným kulturním rostlinám a kolekce má v naší zahradě dlouholetou tradici. Základem sbírky byly rostliny získané z botanické zahrady v Teplicích a Varšavě – Povšinu, které se v zahradě pěstují od poloviny 90. let minulého století. Následovaly rostliny získané ze školky Gräfin von Zeppelin v Německu a z dalších zahradních školek, především v USA. Později se zahradě podařilo získat kolekci prvního českého šlechtitele denivek, pana Šťastného, z Denivkové farmy Dolce.

Přibližně polovina kultivarů denivek je vysázena v Ornamentální zahradě spolu s jiřinami (Dahlia), mečíky (Gladiolus), liliochvostci (Eremurus), cibulovinami atp. Druhou polovinu najdete v severní části zahrady, kde se odrůdy denivek nachází ve společné expozici se zahradními kosatci. Botanické druhy nalezly uplatnění zejména v expozici Lesních biotopů východní Asie. Celkem je v kolekci 15 botanických druhů a přibližně 900 kultivarů. Sbírka je největší v ČR a patrně i jedna z největších v Evropě. V expozicích můžete obdivovat velmi staré odrůdy z 30.–40. let minulého století až po nejžhavější novinky s neobvyklými tvary květů.