Hajní rostliny

Hajní rostliny, nazývané též hajničky či stínomilné trvalky, jsou rozsáhlou a různorodou skupinou rostlin. Patří sem většinou druhy vlhkomilné a ze stanovišť bohatších na živiny. Nejdůležitější je ale pro ně nižší míra oslunění. Mnoho druhů výrazně kvete brzy na jaře ještě před olistěním stromů – říkáme tomu jarní aspekt. Některé z nich, takzvané efemeroidy, přežívají další část zatažené v podzemních zásobních orgánech. Jiné si ponechávají listy a jejich plody dozrávají pomaleji i během dalších ročních období.

Převážná většina kolekce hajních rostlin se uplatňuje v lesních expozicích areálu Sever a Střed, dále pak v menších celcích v Ornamentální zahradě či na Středomoří. Zmíněné expoziční plochy jsou návštěvníky zahrady hojně vyhledávány a těší se velkému zájmu především na jaře a v teplých letních měsících, kdy poskytují příjemné prostředí a stín. Jedná se o poměrně rozsáhlou sbírku čítající přibližně 1500 položek.

Mezi významné hajní rostliny můžeme řadit jak trvalky dobře rostoucí v polostinných či stinných místech zahrad, parků nebo lesů, tak i některé cibuloviny, trávy a skalničky. Výraznou skupinou jsou i kapradiny. Ačkoliv jde o různorodou skupinu i nepříbuzných druhů, je možné najít určité čeledi s bohatším zastoupením. K nim patří zejména pryskyřníkovité (Ranunculaceae), prvosenkovité (Primulaceae) a liliovité (Liliaceae). Z významných rodů můžeme jmenovat např. orseje (Ficaria), sasanky (Anemone), čemeřice (Helleborus), prvosenky (Primula), liliovky (Tricyrtis), kandíky (Erythronium), škornice (Epimedium), bohyšky (Hosta), plicníky (Pulmonaria), kopytníky (Asarum), bergénie (Bergenia) či čechravy (Astilbe).

Hajní rostliny patří mezi populární pěstované druhy a pro mnohé z nich existuje i množství kultivarů. Jsou tradiční především v USA a Anglii, avšak díky své nesporné atraktivitě jsou stále oblíbenější i v Evropě a východní Asii.