Hluchavkovité

Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae) zahrnuje v současném pojetí asi 7 200 druhů ve 236 rodech a je rozšířena po celém světě. Největší druhové zastoupení se nachází v oblasti od Středozemí po Střední Asii. Typický je čtyřčetný květ, souměrný podle jedné osy, který má charakteristický tvar. Nejlépe ho vyjadřuje starší český název čeledi – pyskaté.

Do čeledi patří nejčastěji byliny až polokeře, ale i liány a statnější dřeviny. Mnohé hluchavkovité rostliny jsou bohaté na významné chemické látky, proto se řada druhů využívá jako léčivé či aromatické rostliny nebo koření. Díky obsahu nektaru v květech patří i mezi důležité medonosné druhy.

V botanické zahradě nechybí zástupci hluchavkovitých rostlin v důležitých geografických oblastech, především v expozicích Středozemí a Severní Ameriky. Zástupci čeledi z tropických oblastí jsou vystavováni také ve skleníku Fata Morgana. U pěstovaných záhonových trvalek tvoří zástupci této čeledi druhou nejpočetnější skupinu. Ve většině případů jde o odrůdy druhů původem ze stepí Eurasie, Středozemí a amerických prérií (především druhy a odrůdy rodů šalvěj (Salvia), šanta (Nepeta) a monarda (Monarda)). Mnoho druhů se uplatňuje v kolekci užitkových, léčivých a medonosných rostlin. Velmi atraktivní je rovněž v ČR jedinečná kolekce tzv. afrických kopřiv – dříve rod Coleus, nyní Solenostemon.

Některé rody patří mezi výrazně ohrožené. V botanické zahradě je to například kolekce kanárských endemických druhů rodu hojník (Sideritis), či vzácný rozmarýn Rosmarinus tomentosus, který se vyskytuje pouze na několika lokalitách jižního Španělska (tzv. endemit). Výukový význam mají druhy české flóry zastoupené například ve sbírce mateřídoušek (Thymus) a mát (Mentha).

Další rozvoj sbírky bude směrován do rozšiřování této čeledi zejména v expozici flóry Středozemí a Malé Asie, která poskytuje prostor pro dosud málo pěstované druhy, jako je šalvěj Salvia willeana (endemit Kypru) nebo šalvěje a šanty (Nepeta) z Turecka a oblasti Kavkazu. V expozici Severní Ameriky je třeba doplnit rody agastache (Agastache) a monarda (Monarda) a další užitkové druhy severoamerických indiánů.

Hluchavkovité rostliny mají velký potenciál jako okrasné, především pro značnou odolnost vůči suchu, a nachází tedy skvělé uplatnění na extrémních stanovištích veřejné či soukromé zeleně.

Pozornost je věnována také druhům české květeny a jejich podrobnější prezentaci. Stěžejní zájem bude nasměrován na ohrožený a také v Praze rostoucí druh včelník rakouský (Dracocephalum austriacum), který je celoevropsky chráněný v rámci soustavy NATURA 2000.