Masožravé rostliny

Masožravé rostliny se vyznačují takzvaným karnivorním syndromem, tj. schopností přivábit, polapit a strávit živočišnou kořist a využít její látky ve vlastní prospěch. Mezi masožravé rostliny patří zástupci 7 čeledí v celkem 14 rodech. Jedná se přibližně o 700 druhů rozšířených po větší části Země s těžištěm rozšíření v několika centrech druhové rozmanitosti, která jsou pro každý rod jiná. Zajímavostí je, že schopnost lapit hmyzí kořist vznikla opakovaně v několika evolučních skupinách nezávisle na sobě. Masožravé rostliny obsazují především vlhká a živinami chudá stanoviště, charakteristicky oblasti bílých písků, rašeliniště nebo horské mlžné polohy v tropických oblastech. Často je jejich přítomnost spojená i s pravidelným výskytem požárů, které udržují dlouhodobě otevřený charakter biotopů. Většina masožravých rostlin je totiž konkurenčně poměrně slabá. Nejrozsáhlejším rodem jak počtem druhů, tak rozšířením po světě je rod bublinatka (Utricularia). Zahrnuje přibližně 220 druhů, které mají rozmanité stanovištní požadavky, najdeme zde druhy vodní, mokřadní, epifytní, které rostou přichycené na jiné rostlině, a dokonce i druhy hlíznaté, které přežívají období sucha zatažené v malých hlízkách. K dalším velkým rodům s mnoha desítkami až více než stovkou druhů patří rosnatky (Drosera), láčkovky (Nepenthes) a tučnice (Pinguicula). Všechny ostatní rody jsou druhově chudší, mnohdy jen s jedním až několika druhy.

Proč jsou v naší zahradě?

Masožravé rostliny jsou atraktivní a u návštěvníků botanických zahrad velice populární. Naše botanická zahrada uskutečnila několik tematických výstav věnovaných masožravým rostlinám.

Sbírka masožravých rostlin je koncipována jako průřezová, obsahuje přibližně třetinu druhového bohatství masožravých rostlin a zastoupeny jsou téměř všechny uznávané rody. Jejím účelem je představit rozmanitost lapacích strategií i vzhledu rostlin. Největší pozornost je soustředěna na rod špirlice (Sarracenia), který je zastoupen mnoha rostlinami se známou lokalitou sběru a tuto sbírku lze označit také jako genofondovou. Další významnou částí kolekce jsou zástupci čeledi bublinatkovité (Lentibulariaceae).