Tropy vysokých hor


Celkový pohled do expozice

Nejmenší část skleníku přibližuje flóru vysokých hor z oblastí celoročně bohatých na srážky. Horské rostliny musí odolávat především velkým rozdílům teplot mezi dnem a nocí, prudkým větrům a silnému ultrafialovému záření. Drsným podmínkám se přizpůsobily především nižším vzrůstem, menšími, často tuhými až kožovitými listy. Chlupatost či zplstnatění některých částí zase slouží jako tepelná ochrana. Časté je i červené zbarvení mladých výhonů, které chrání před prudkým zářením. Horské rostliny většinou rostou pomaleji a jsou náročnější na dostatek světla i stabilní klima než druhy nížinné. Vytvořit podmínky k jejich dobrému vývoji je proto mnohem obtížnější.

  
Expozice stolových hor Venezuely                   Kvetoucí Heliamfora

Chlazená část je rozdělena na čtyři expozice. Skalní stěna je věnována vegetaci horských oblastí tropické Ameriky a Asie, které jsou od sebe opticky odděleny uměle vytvořenou vápencovou žilou. Na protější straně jsou vysazeny rostliny z pohoří subtropické jižní Afriky. Samostatná expozice uprostřed skleníku představuje jednu z floristicky nejzajímavějších končin světa – stolové hory Venezuely.

  
Utricularia alpina                                                 Cavendishia bracteata

Zajímavostí je prameniště ve skalní stěně, odkud voda volně stéká po přírodním terénu do malého jezírka. Vysokou vzdušnou vlhkost udržuje vysokotlaký systém mlžení, který vytváří velmi jemnou vodní tříšť. Mlha nejen prospívá rostlinám, ale zároveň dotváří působivou atmosféru světa vysokých hor.


Heliamfory v expozici stolových hor Venezuely