Na trase naučné stezky budete procházet zachovalou příměstskou, v minulosti intenzivně obhospodařovanou, zemědělskou krajinou s jednotlivými usedlostmi, kolem kterých se dosud nachází fragmenty zahrad, sadů, vinic a pastvin. Celé území je cenné jak ekologicky, tak biologicky, geomorfologicky a z velké části také historicky.
Nejcennějšími lokalitami, které cestou navštívíte, jsou chráněná území - přírodní památky Havránka, Salabka a Velká skála.
Naučná stezka začíná na křižovatce úvozové cesty a Nádvorní ulice cca 25 m od pokladny JIH. Na trase stezky je na zhruba 3 km rozmístěno celkem 9 informačních panelů a panorama na vřesovišti Pustá vinice.
Na celou trasu byste si měli udělat alespoň 2 hodiny času. Poměrně náročné je stoupání od úvodního panelu úvozovou cestou plnou výmolů a říčních valounů a oblázků. K náročnějším úsekům patří také strmý výstup od prameniště Haltýř k přírodní památce Velká skála.
Celá trasa je dobře značena klasickou značkou všech naučných stezek - bílým čtvercem se zeleným pruhem v úhlopříčce. Naučná stezka končí na zastávce autobusu 112 „Kovárna". Trasu můžete také opustit v polovině - z parkoviště Botanické zahrady, jehož spodní částí stezka prochází, můžete odejít na autobus 144 a 102 (zastávka Na Pazderce) jedoucí na metro C - Kobylisy.
Nejzajímavější místa na trase naučné stezky
Na trase naučné stezky navštívíte jediná dvě vřesoviště v Praze. Přírodní památku Salabka a přírodní památku Havránka, kde vřesy rostou v lokalitě zvaném Pustá vinice. Menší porosty vřesu rostou zde v Troji i na buližníkových výstupech nad prameništěm Haltýř a na Velké skále.
Přírodní památka Salabka
Na kyselých výchozech buližníků se dobře daří vřesu (Calluna vulgaris), který tu nejčastěji roste s metličkou křivolakou (Avenella flexuosa). Výchozy břidlic indikují nejčastěji společenstva s dominancí válečky prápořité (Brachypodium pinnatum) a hlaváče bledožlutého (Scabiosa ochroleuca) s dalšími doprovodnými druhy, např. kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), ovsířem lučním (Helictotrichon pratense) nebo jasně žlutě kvetoucím štírovníkem růžkatým (Lotus corniculatus). Nápadným vzhledem koncem léta upoutá máčka ladní (Eryngium campestre), nápadná svými šedomodře ojíněnými květenstvími a známá jako tzv. stepní běžec.
Toto chráněné území se skládá ze dvou samostatných částí - prameniště potoka Haltýř a vřesoviště Pustá vinice.
V Haltýři je předmětem ochrany několik pramenů, z nichž nejsilnější byl v minulosti jímán cisternou a využíván pro potřeby Trojského zámku. Dnes je chráněn dřevěným přístřeškem.
V mokřadní vegetaci u prameniště dominuje sítina sivá (Juncus inflexus) a vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), z dalších druhů zde můžete vidět bíle kvetoucí tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), přesličku bahenní (Equisetum palustre) nebo časně na jaře kvetoucí devětsil bílý (Petasites albus).
V mokřadu najdete i pobytové stopy divokých prasat - v zadní části prameniště je kaliště a na sloupcích zábradlí, které mokřad ohraničuje, se pravidelně nachází stopy bahna, které tam černá zvěř zanechá, když se o sloupky otírá.
Na minerálně chudých výchozech buližníku roste, stejně jako na Salabce, vřes obecný. Mimo dominantního vřesu a metličky křivolaké (Avenella flexuosa) zde roste například jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), kyselka obecná (Acetosella vulgaris) a zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia).
Část chráněného území s hlubší půdou zarůstají teplomilné keře, především trnky (Prunus spinosa), šípkové růže (Rosa canina) a různé hlohy (Crataegus sp.).
Vřesoviště Pustá vinice bylo v minulých letech značně poničeno - cyklisté a jezdci na koních si zkracovali cestu vřesem, nerespektovali, že se jedná o cenné chráněné území a nikoli jízdní dráhu. Proto byla v dubnu 2006 velká část Pusté vinice sanována, erozní rýha byla zavezena vřesovištním substrátem, který byl pokryt kokosovou rohoží, a následně oset.
je nejvýše položené zastavení na trase naučné stezky (vrchol Velké skály dosahuje 314 m.n.m.). Celé území tvoří výrazný skalní hřeben, zčásti ukrytý mezi stromy, tvořený buližníky a na úpatí také buližníkovou sutí.
Vegetace Velké skály je velmi chudá a z velké části tvořený nepůvodními společenstvy. Úpatí svahů pokrývá druhotně vysázený modřín (Larix decidua), akát (Robinia pseudoacacia) a borovice černá (Pinus nigra). Původní společenstva nalezneme ve vrcholových částech masivu. Jsou to především porosty s dominantním vřesem a s dalšími doprovodnými druhy, které již znáte z vřesoviště Salabka nebo Pustá vinice.
Další informace o přírodním areálu.
cs
English
