Japonské mlžné lesy

V roce 2024 byla zpřístupněna nová expozice Japonských mlžných lesů, vybudovaná na rozhraní expozic Stráně a Lesa. Členitý terén s dolíky a vyvýšeninami nabídl možnost vytvořit atraktivní prostor, jehož realizace začala v červenci 2023. Na jaře 2024 byly dokončeny finální práce – úprava cest, jezírek a výsadby rostlin typických pro přírodní lokality Japonska. Prostor nabízí nejen ukázku botanických sbírek, ale také klidná místa k odpočinku.

V nejnižších částech terénu vznikla jezírka se zvlhčovacím systémem, která kromě estetické funkce vytvářejí vhodné mikroklima a pomáhají zmírňovat teplotní výkyvy. Síť cest doplňuje moderní altán inspirovaný japonskou architekturou, vyhlídkové plošiny a několik příjemných zákoutí. Nově vybudované stezky propojují skleník Fata Morgana s venkovními expozicemi. Po kolaudaci v dubnu 2024 byla expozice otevřena v květnu, slavnostní uvedení proběhlo 18. září 2025 za účasti patronů a velvyslance Japonska v ČR, Jeho Excelence Nagaoka Kansuke.

Dlouhá cesta k realizaci

Myšlenka na vybudování mlžného lesa se zrodila již v roce 2015. Prvotní studii připravil Ing. Josef Souček, projekt následně rozpracoval Ing. arch. Radek Pavlačka s ateliérem Zahrada Olomouc. Současně probíhal i sběr rostlin – odborníci podnikli tři expedice do Japonska, kde navázali spolupráci s místními institucemi, včetně zahradníka císařských zahrad. Materiál byl získáván také prostřednictvím výměny semen (Index seminum) a od partnerských zahrad. Vzrostlé dřeviny zajistily české instituce, například Zoologická a botanická zahrada města Plzně či Arboretum Jablunkov.

Součást Lesů Asie

Expozice se stala významnou součástí nově budovaného celku Lesy Asie. Na Japonské mlžné lesy navazují Lesy Číny a připravovaná expozice Lesy Koreje, aktuálně představená formou panelové výstavy do 28. září 2025.

Rostliny a architektura

Návštěvníci zde najdou širokou škálu rostlin přizpůsobených místním podmínkám. Roste zde kolem stovky druhů trvalek – například japonské astry (Aster), kosatce (Iris), denivky (Hemerocallis), bohyšky (Hosta), dále hlaváček amurský (Adonis amurensis), popelivky (Ligularia hodgsonii), liliovky (Tricyrtis macropoda) či zázvory (Zingiber mioga). Typickou kulisu doplňují kapradiny a trávy.

Stromové patro tvoří pestrá kolekce japonských javorů – od známého javoru dlanitolistého (Acer palmatum subsp. amoenum) po méně rozšířené druhy, jako jsou Acer pictum, Acer diabolicum, Acer cissifolium či Acer carpinifolium. Významnou část expozice představují i dřeviny jako zmarličník velký (Cercidiphyllum magnificum), korkovník japonský (Phellodendron japonicum) nebo šácholan japonský (Magnolia kobus). Nechybí ani jehličnany: kryptomerie japonská (Cryptomeria japonica), zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata), toreja (Torreya nucifera) či tis japonský (Taxus cuspidata).

Důležitým prvkem jsou bambusy – zejména sasy, například Sasa palmata 'Nebulosa' nebo Sasa tsuboiana. Zajímavostí je rozsáhlý porost sasy kostkované (Indocalamus tessellatus), jeden z největších ve střední Evropě. Atraktivní je i listoklasec černý (Phyllostachys nigra) s typickými tmavými stébly.

Architektonické prvky propojují botanický obsah s estetikou japonských zahrad. Jezírka s mlžicím systémem podporují citlivější rostliny, altánek odkazuje na tradiční tvarosloví a členitý terén nabízí jak vyhlídky, tak klidná zákoutí.

Proměna v čase

Expozice se bude v následujících letech dál rozvíjet. Postupně budou původní evropské dřeviny nahrazeny japonskými, vzniknou kamenné stěny a přibudou nové výsadby. Návštěvníci tak mohou sledovat, jak se prostor mění a postupně získává podobu skutečných mlžných lesů Japonska.