Z takzvaných kulovitých kaktusů lze na nezasklených plochách spatřit další druhy, například Coryphantha vivipara s růžovými kvítky a s obřími fialovými květy druhy rodu Echinocereus .
![](/media-files//images/web-202013/mexico/6-6-echinocereus-reichenbachii.jpg)
Echinocereus reichenbachii
Mimo rostlin z čeledi kaktusových lze nejčastěji v expozicích pozorovat notoricky známou Yucca filamentosa a její křížence, s obřími, až dva metry vysokými nažloutle bělavými květenstvími. Z dalších druhů jsou to Yucca glauca se sivými, šídlovitými listy a tmavším květenstvím, Yucca baccata s výrazně tlustými listy, jejichž okraje jsou dekorovány zakroucenými vlákny. Mezi vzácně pěstované druhy patří Yucca harrimaniae s drobnými růžicemi a Yucca elata hustě opředená bílými vlákny. Poslední dvě zmiňované můžete nalézt přibližně ve středu expozice Mexiko. S výjimkou Yucca baccata, která kvete již v polovině května, se květy většiny juk rozvíjí od poloviny června.
![](/media-files//images/web-202013/mexico/yucca-baccata.jpg)
Yucca baccata
Z čeledi kosmatcovitých si můžete prohlédnout několik sukulentních růžic Lewisií s květy v mnoha barevných formách.
![](/media-files//images/web-202013/hanzelka/pou-c5-a1-c5-a5/lewisia-cotyledon.jpg)
Lewisia cotyledon
Pro nejchoulostivější druhy je v areálu JIH vytvořena prosklená vitrína. Regulace přirozených srážek, především podzimních a zimních dešťů, umožňuje rozšířit vystavovaný sortiment i o náročnější druhy. Masité růžice listů rodu Agave, červeně kvetoucí Hesperaloe nebo skupinka kulovitých kaktusů rodu Pediocactus, Sclerocactus, Escobaria a Echinocereus by pod širým nebem přežívala jen velice obtížně.