Trvalky v expozicích Botanické zahrady hl.m. Prahy

Záhonové trvalky představují podstatnou část sortimentu rostlin v Botanické zahradě hl.m. Prahy. Spolu s nejpočetnějšími kolekcemi, tedy sbírkou denivek a kosatců a hajními a podrostovými druhy čítají dohromady na 5000 druhů a odrůd rostliny.

S trvalkami se v botanické zahradě lze setkat na mnoha místech a ve větší či menší míře tvoří součást v podstatě všech expozic.

Mimo výše zmíněné kosatce a denivky patří nejpočetnějším kolekcím sbírku kultivarů rodu plamenka (Phlox), záplevák (Helenium), šalvěje (Salvia), šanta (Nepeta),  třapatka (Rudbeckia), třapatkovka (Echinacea), hvězdnice (Aster), zavinuta (Monarda), kopretina (Leucanthemum), mák (Papaver), dlužich (Heuchera), kakost (Geranium), rozchodník (Sedum), hvozdík (Dianthus) a další. (viz www.florius.cz/troja)


Výsadby trvalek na Centrálním záhonu


Část trvalkového záhonu u bývalé správní budovy

Trvalky v ornamentální zahradě

První větší plochou trvalek v ornamentální zahradě je záhon u bývalé správní budovy, kde je vysazeno asi 70 kultivarů květin. Je koncipován tak aby kvetl v období od konce dubna (orlíčky) až do konce října (listopadky).

Další velkou plochou je kombinovaná výsadba letniček a trvalek na Centrálním záhonu. Zde tvoří trvalky dominanty ve střední části záhonu. Návštěvník se zde setká zejména s vyššími druhy a kultivary plamenek (Phlox paniculata), zápleváků (Helenium), zavinutek (Monarda), s příbuznými rozrazilů (Veronicastrum virginicum), hvězdnicemi (Aster), stračkami (Delphinium). K méně známým, ale o to zajímavějším patří např. luhovnice (Leucanthemella serotina), nakvétají až velmi pozdě na podzim velkými, čistě bílými kopretinovitými květy a dále pak vytrvalým astrám podobná Heterotheca camporum ´Sunshine´, která kvete rovněž na podzim, ale barva květu je svítivě žlutá.

Poblíž Centrálního záhonu, podél zdi u kaple Sv.Kláry, je novější expozice druhů a kultivarů rostlin převážně středozemního původu. Je zde vysazeno několik odrůd levandulí (Lavandula angustifolia, L. x intermedia), botanické santolín (Santolina lindavica, S. viridis, S. bethamiana aj.), vytrvalé sápy (Phlomis russeliana, P. cashmeriana), stálezelené šalvěje (Salvia lavandulifolia ve třech poddruzích), modře, růžově a bíle kvetoucí yzopy (Hyssopus officinalis). Výsadba je rovněž doplněna o relativně dobře zimovzdorné odrůdy rozmarýnů (Rosmarinus officinalis ´Arp´ a ´Miss Jessop´s Upright) a také o odrůdy odolnějších cistů (Cistus). 
 
Kvetoucí levandule na záhonu u kaple Sv. Kláry 

Poblíž pineta v ornamentální zahradě je další větší výsadba trvalek, kde převládají druhy a odrůdy snášející letní přísušky pouze s minimem přídatné závlahy. Asi nejatraktivnější je tato plocha v době kvetení sbírky velkokvětých máků (tedy na přelomu května a června), kdy už zdálky svítí velké, nejčastěji jasně oranžové květy.  Z ostatního sortimentu jsou zde umístěny suchomilné kakosty (Geranium x cantabrigiense), suchomilné hvězdnice (Aster sedifolius a Aster amellus), rozrazily (Veronica incana), šater (Gypsophila repens) a mnohé další. spíše nižší druhy a odrůdy, které tuto kompozici doplňují.

Poslední plochou s většími výsadbami trvalek je okolí bambusové louky. Zde jsou k vidění především druhy a odrůdy tolerující jak slunné tak i polostinné stanoviště a druhy náročnější na dostatek vláhy, např. upolíny (Trollius) v řečišti, čechravy (Astilbe), bohyšky (Hosta). Jsou zde ale i druhy tolerující sušší půdy jako např. bergénie (Bergenia), čistec velkokvětý (Stachys grandiflora) nebo opět kakosty (Geranium x cantabrigiense). K nejnápadnějším patří i velmi vzrůstné a mohutné trvalky jako rodgersia (Rodgersia podophylla), rdesno (Polygonum polymorphum) a nejrobustnější bylina tohoto místa vůbec barota (Gunnera manicata). V podrostu jedlého kaštanovníku jsou k vidění i méně obvyklé podrostové plamenky (Phlox divaricata) a také velmi atraktivní okrasná tráva s jasně žlutými květy Hakonechloa macra ´Aureola´. 

Záhon před skleníkem Fata Morgana

Asi největší souvislou plochou kultivarů záhonových trvalek je velký záhon před skleníkem Fata Morgana. Je zde vysázeno zhruba 150 odrůd květin a dominují především kultivary kvetoucí v létě a v časném podzimu. Návštěvník zde uvidí několik desítek odrůd plamenek (Phlox paniculata), mnoho zavinutek (Monarda), zápleváků (Helenium), hvězdnice (Aster). Mimo tyto nejpočetnější sortimenty jsou zde rovněž k vidění některé šanty (Nepeta), šalvěje (Salvia), kopretiny (Leucanthemum), hvozdíky (Dianthus), zlatobýly (Solidago) a další. 

Část záhonu před skleníkem Fata Morgana


Konec léta na záhonu před Fatou Morganou, kvetou zejména hvězdnice


Podzimní květiny na záhonu před Fatou Morganou

Trvalky areálu Sever 

Záhony s kultivarovými sortimenty trvalek začínají nedaleko za pokladnou areálu Sever. Na právě straně kolem přístupové cesty je k vidění několik desítek kultivarů kakostů (Geranium), po levé straně pak záhon založený na jaře roku 2013, kde dominují zejména odrůdy květin kvetoucích na podzim (Aster, Chrysanthemum). Novinkou zde je pak zejména sortiment novošlechtění hvězdnic (Aster) šlechtitele Ing. Votruby z Výzkumného ústavu Silvy Taroucy v Průhonicích. Kompozici pak doplňují v létě kvetoucí třapatkovky (Echinacea hybr. ´Cheyenne Spirit´) a český kultivar okrasné trávy Deschampsia caespitosa ´Palava´, jejíž květenství zdobí plochu dlouho do zimy.

Trvalky lipové aleje

Trvalkové výsadby v lipové aleje se nachází v těsném sousedství pivoňkové louky. Jsou zde tedy k vidění jak druhy, kterým vyhovuje místo na plném slunci, tak i druhy podrostové, rostoucí přímo pod korunami lip. Na slunných místech přímo u trávníku pivoňkové louky je několik odrůd agastache (Agastache ´Linda´, ´Blue Fortune´), plnokvětá třapatkovka s oranžovými květy (Echinacea ´Hot Papaya´), několik nižších odrůd hvězdnic (Aster), jedna z nejstarších odrůd kulturních hvozdíků, vyšlechtěná v Anglii již v 17.století s velmi tmavě nachovými květy (Dianthus ´Unique´). Dále pak český kultivar hvězdnice alpské ´Ametyst´ s velmi tmavě fialovými květy, několik různobarevných odrůd chrpy horské (Centaurea montana), vyšší rozrazily jako Pseudolysimachion maritimum ´Eveline´ s nachovými květy a ´Christa´ s jasně modrými květy a kristátním zakončením květenství.


Trvalky na rozhraní Lipové aleje a pivoňkové louky

Vysoké trvalky o jezera

Na mírném svahu pod jezerem je k vidění několik velmi vzrůstných trvalek, kterým vyhovuje stanoviště se stále vlhkou půdou a plné slunce. Jde zde zejména o druhy odrůdy rodu krvavec (Sanguisorba), např. S.tenuifolia ´Splinter´, S. officinalis ´Pink Tanna´ aj. Mimo krvavce je zde i několik druhů rodu Veronicastrum, jako V. sachalinense, V. sibiricum a V. japonicum, které nakvétají velkými, hezky zbarvenými květenstvími a jsou mimo jiné i velmi atraktivní pro motýly a jiný hmyz.
 
 Veronicastrum sibiricum

Sbírka pestrolistých dlužich

Na okraji lesa naproti jezeru je vysázena většina kultivarového sortimentu dlužich (Heuchera), které patří v současnosti k velmi oblíbeným trvalkám okrasných listem. Je ze vysázeno několik desítek odrůd s různě zbarvenými listy v barevné škále od světle zeleno žluté po odstíny tmavě červené či purpurové barvy. Výhodou dlužich je jejich stálezelenost, kdy tedy lze obdivovat jejich nádherně zbarvené listy po celý rok. Vyhovuje jim stanoviště s rozptýleným světlem a humózní, nevysychavá půda. Sortiment dlužich je doplněn příbuzným (hybridním) rodem x Heucherella, rovněž s pestrými listy a pak několika odrůdami trav (Deschampsia) a ostřic (Carex).

Okraj lesa s porostem dlužich

Trvalky v pinetu

Prostor pineta (plocha pod jezerem) je doplněn několika desítkami kultivarů převážně vyšších trvalek původem převážně ze severoamerických prérijních rostlin. Návštěvním zde opět uvidím mnoho odrůd plamenek (Phlox paniculata), zápleváků (Helenium), zavinutek (Monarda), hvězdnic (Aster), vytrvalých pros (Panicum virgatum), třapatém a třapatkovek (Rudbeckia a Echinacea).

Tyto kultivarové sortimenty pak plynule přechází do velkého trvalkového záhonu, lemujícího průchozí cestu nad americkou prérií.


Odrůdy třapatkovek (Echinacea) na okraji pineta

Trvalky severoamerické prérie

Sortiment rostlin severoamerických luk a prérií tvoří podstatnou část sbírek bylin v Botanické zahradě hl. m. Prahy. Velká část je vysázena do podoby velkého volnějšího trvalkové záhonu nad prérií. Jsou zde k vidění mnohé třapatky (Rudbeckia), např. R.nitida, R. triloba, R. fulgida; třapatkovky (Echinacea), jako E. purpurea, E. pallida, E. angustifolia; ratibidy (Ratibida columnifera a R. pinnata), hvězdnice (Aster ericoides, A.laevis, A.divaricatus aj.), svíčkovce (Gaura lindheimeri),  krásnoočka (Coreopsis grandiflora, C. lanceolata), shorakvěty (Liatris pycnostachya, L. scariosa, L. elegans). Příkladem méně obvyklých rostlin je rod Pycnanthemum s druhy P. muticum, P. tenuifolium, P. incanum, P. virginicum. Ve všech případech jde o velmi aromatické, po mátě vonící byliny, mimo jiné také velmi atraktivní pro hmyz. Poměrně málo známé jsou rovněž amsónie (Amsonia), zde zastoupeny druhy A. tabernaemontana, A. eliptica a A. hubrichtii. Jde o rostliny nakvétají počátkem léta blankytně modrými květy a mimo to se jejich olistění na podzim barví do odstínů jasně žlutých barev. jejich výhodou je rovněž vysoká odolnost vůči suchu. Zajímavým druhem jsou také vytrvalé sporýše (Verbena). K vidění jsou fialově kvetoucí druhy V.stricta, V.macdougalii a V. hastata (ta někdy kvete také růžově nebo bíle). Na této ploše je i jedna z nejvyšších trvalek sortimentu Botanické zahrady, a to Vernonia gigantea, nakvétající jasně purpurovými květenstvími. Ve velikosti ji pak těsně následuje málo obvyklý rod Silphium (zde např. S.laciniatum) s velkými jasně žlutými květy. Záhon je doplněn i několika druhy severoamerických trav, jako jsou např. Bouteloua gracilis, Bouteloua curtipendula, Sporobolus heterolepis, Andropogon scoparius, Panicum virgatum aj.  

Louka pod záhonem pak představuje sortiment rostlin severoamerických prérií. V současnosti se postupně rekonstruuje a výsledkem bude volná výsadba rostlin představující část sortimentu vysokostébelných až krátkostébelných prérií. Mimo druhy zmíněné již ve výše uvedeném záhonu je zde k vidění např. agastache anýzové (Agastache foeniculum), jehož listy výrazně voní po anýzu, třapatka srstnatá (Rudbeckia hirta), hvězdnice novoanglická (Aster novae-angliae), dračík (Penstemon digitalis), zavinuta (Monarda fistulosa) a další. Co se týká velikosti, pak k těm nejnápadnějším patří více jak 2m vysoký svíčkovec (Gaura cf.biennis) a jedna z nejvyšších prérijních trav vůbec, vousatka Gerardova (Andropogon gerardii), která může dorůstat i více jak 3m výšky. 

Bližší informace o vybraných rodech trvalek z této expozice najdete také ZDE a ZDE.


Severoamerická prérie v Botanické zahradě Praha-Troja


Foto z výsadby severoamerické prerie