Areál Západ
Ze zajímavých dřevin je v jižní části pod zásobními skleníky u služebního vchodu vysazen javor francouzský (Acer monspessulanum).
Před skleníkem Fata Morgana najdete vzrostlý červenolistý kultivar katalpy trubačovité
(Catalpa bignonioides´Purpurea´). Pod skleníkem u hlavní příjezdové cesty se rozkládá asi největší exemplář brusonécie papírové (Broussonetia papyrifera) v Čechách. Na stráni - nad skleníkem Fata Morgana se nachází sbírka kultivarů
a forem jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba).
Javor francouzský Acer monspessulanum na podzim
Areál Jih
V jižní části areálu zahrady se nachází rozsáhlá sbírka zimovzdorných bambusů.
Jehličnany
Ze zajímavých jehličnanů je v „Pinetu“ statná borovice Jeffreyiova (Pinus jeffreyi) známá velkými šiškami nebo blahočet čilský (Araucaria araucana), který se musí na zimu nakrývat listím. Jsou zde také proslulé severoamerické mamutí stromy - sekvojovce obrovské (Sequoiadendron giganteum). Naše exempláře dosahují necelých 20 m. Ze západního pobřeží USA pochází také pazerav cedrový (Calocedrus decurens) rostoucí v jižní části zahrady. U cesty, kousek od služebního vchodu, je možné vidět mladý exemplář cedru atlaského (Cedrus atlantica). V centrální části roste mezirodový bujně rostoucí cypřišovec Leylandův (x Cupressocyparis leylandii). V jižní části zahrady v oddělení Středomoří a Turecka jsou štíhlé exempláře cypřiše vždyzeleného (Cupressus sempervirens), který je v našich podmínkách choulostivou dřevinou. Hranici mezi vřesovištními rostlinami a Japonskem tvoří kousek od křižovatky jedlovec Sieboldův (Tsuga sieboldii) pocházející z Japonska a Koreje a u nás patří mezi méně pěstované druhy.
Sekvojovec obrovský - Sequoiadendron giganteum v Ornamentální zahradě
Listnáče
Z listnáčů je zastoupeno daleko více zajímavých taxonů než z jehličnanů. Jen namátkou - na travnaté ploše je exemplář dřezovce trojtrnného (Gleditsia triacanthos), liliovníku tulipánokvětého (Liriodendron tulipifera), pestrolistý kultivar platanu javorolistého (Platanus x hispanica ´Suttneri´). Mezi málo dřevin, které jsou dekorativní i v bezlistém stavu, patří břízy jako bříza papírovitá (Betula papyrifera) s odlupčivou kůrou nebo bříza Jacquemontova (Betula utilis subsp. jacquemontii) s čistě bílou kůrou. Za skalničkovým skleníkem je sbírka kultivarů syrských ibišků (Hibiscus syriacus). Mezi velmi vzácnými a choulostivými taxony je zde zastoupen mezirodový kříženec chitalpa taškentská (x Chitalpa tashkentensis), která vznikla křížením katalpy a pouštního chilopsisu. V jižní části zahrady u viniční zdi je skupina tvrdolistých a teplomilných dubů (Quercus berberidifolia, Quercus x kewensis, Quercus pyrenaica atp.).
Liliovník tulipánokvětý - Liriodendron tulipifera
Liliovník tulipánokvětý - Liriodendron tulipifera
Quercus x kewensis
Quercus x kewensis - detail listů
Quercus pyrenaica
Areál Střed
Tento areál zahrnuje dva typy expozic, suchou stráň s původními stepními fragmenty a lesní část s vysazeným sekundárním borovým lesem (cca r. 1962) s příměsí dubu letního (Quercus robur), dubu zimního (Quercus petraea agg.) a nepůvodního dubu červeného (Quercus rubra) a akátu (Robinia pseudoacacia). Na stráni jsou vysazovány teplomilné hlohy (Crataegus), jeřáby (Sorbus), ale i suchomilný javor babyka (Acer campestre) nebo stříhanolistý javor mleč (Acer platanoides ´Dissectum´). Z teplomilných dřevin je možné vidět pěkné jedince mandloně obecné (Prunus dulcis), jako pozůstatek bývalých zahrádkářských výsadeb. Z keřů jsou na stráň soustředěny šeříky (Syringa) a hlavně jejich kultivary. V horní části svahu jsou vysazeny některé hlošiny (Eleagnus). Nejznámější druh hlošina úzkolistá (Eleagnus angustifolia) má lidové pojmenování „česká oliva“.
Lesní expozice zahrnuje výsadby dřevin podle geografie. Časem by měla evokovat lesní biotopy podobné těm, z kterých dřeviny pochází. V asijské části tak můžeme vidět vzácné stromy a keře jako plotovník Davidův (Hemiptelea davidii) v Asii využívaný na trnité živé ploty, moruši čínskou (Morus cathayana), skupinka cedrů himalájských (Cedrus deodara) nebo na mráz citlivý drmek (Vitex). Sbírkově zajímavý a u nás choulostivý je i ampák hupejský (Euodia hupehensis), který pochází z čeledi routovitých (Rutaceae). Z jehličnanů lze v asijské části kromě cedrů vidět borovici Bungeovu (Pinus bungeana) s barevnou kůrou nebo japonskou jedli Veitchovu (Abies veitchii), či skupinku hlavotisů (Cephalotaxus fortunei). Často ještě v předjaří vykvétá žlutými a vonným květy zimokvět časný (Chimonanthus praecox). Netradiční svojí velikostí je i čínský ptačí zob Chenaultův (Ligustrum chenaultii).
Borovice Bungeova - Pinus bungeana, kůra
Přes cestu, po pravé straně, přechází geograficky členěná expozice na severoamerický kontinent. Ze zajímavých listnatých dřevin lze jmenovat americký břestovec síťkovaný (Celtis reticulata), javor cukrový (Acer saccharum), dub celokrajný (Quercus imbricaria),
u nás velmi vzácně pěstovaný kašťa lékařský (Sasafras albidum) nebo šácholan velkolistý (Magnolia macrophylla), který má až 1 m dlouhé listy! Z jehličnatých dřevin je pěstován velmi choulostivý exemplář borovice kadidlové (Pinus taeda).
Dub celokrajný - Quercus imbricaria
V zadní části lesa Areálu Střed pozvolna přechází geograficky utvářená sbírka botanických druhů na sbírku kultivarů. Je zde možné vidět kultivary stálezelené magnolie velkokvěté (např. Magnolia grandiflora ´Galissonniere', Magnolia grandiflora ´Edith Bogue´), panašovanou svídu střídavolistou (Cornus alternifolia ´Variegata´) nebo na podzim zlatožlutě barvící dub červený (Quercus rubra ´Magic Fire´).
Areál Sever
Na Pivoňkové louce můžete obdivovat sbírku šácholanů - rod Magnolia.
Zajímavé zástupce borovic lze vidět v expozici Mexiko. Je zde pěstován asi 20 letý exemplář borovice jedlé (Pinus edulis), u nás vzácná borovice Sabineova (Pinus sabineana) s impozantními šiškami nebo borovice osinatá (Pinus aristata), která patří mezi nejdéle žijící organismy na světě.
Borovice jedlá - Pinus edulis Borovice Sabineova - Pinus sabineana
V Pinetu, které je spíše sbírkou konifer různých rodů, lze vidět u jezírka méně pěstovaný tisovec vystoupavý (Taxodium ascendens), nebo kříženec smrku sitky a smrku sivého (Picea x lutzii). Z kultivarů je zde zastoupen úzký smrk ztepilý (Picea abies ´Rothenhaus´), který je českého původu (pěstován od r. 1900), nebo tzv. hadí smrk Picea abies ´Virgata´ s dlouhými nedělenými výhony. Velmi pěkná je dvojice jedle španělské (Abies pinsapo) nebo borovice vejmutovkovité (Pinus strobiformis) s velkými šiškami. Na louce před skleníky upoutá bizarním tvarem douglaska tisolistá (Pseudotsuga meziesii ´Glauca Pendula´). Z listnatých dřevin je u cesty zajímavý lískovníček (Corylopsis). Na vyvýšenině před skleníkem roste komule střídavolistá (Buddleja alternifolia), která oproti jiným známějším komulím kvete na dvouletém dřevě. Nad stánkem s občerstvením roste skupina vzrostlých exemplářů javoru stříbrného (Acer saccharinum). Na protější straně za panelovou cestou je vzácný exemplář stálezelené planiky Menziesovi (Arbutus menziesii) se skořicově hnědou a hladkou kůrou.
Borovice vejmutovkovitá - Pinus strobiformis Lískovníček - Corylopsis Siebold & Zucc.
Cesmíny
V lesních partiích u vchodu do Areálu Sever je soustředěna sbírka tvrdolistých stálezelených keřů jako jsou cesmíny nebo vonokvětky. Mezi používané cesmíny patří cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) a její pestrolistý kultivary jako např. ´Argenteomarginata´ nebo panašovaný a na listové ploše ostnitý ´Ferox Argentea´. Tradiční červené plody však mohou být u některých kultivarů i žluté barvy, jako např. Ilex aquifloium ´Bacciflava'. Zastoupeni jsou i kříženci cesmín jako je cesmína modrá (Ilex x meserveae ) nebo cesmína kaštanolistá (Ilex x koehneana). Z méně pěstovaných druhů je možné vidět cesmínu temnou (Ilex opaca) nebo cesmínu vroubkovanou (Ilex crenata).
Vonokvětky jsou zastoupeny např. vonokvětkou cesmínolistou (Osmanthus heterophyllus) nebo vonokvětkou Burkwoodovou (Osmanthus x burkwoodii).
Vonokvětka - Osmanthus sp.
cs
English
