Koupit e-vstupenku

Stálezelené dřeviny a stínomilné trvalky

Stínomilné trvalky jsou vysázeny v celém areálu botanické zahrady. Setkáme se s nimi jak v jižní části areálu, tak v Japonské zahradě a především v lesní expozici v severní části areálu botanické zahrady.
Návštěvník si může prohlédnout stínomilné cibuloviny a hlíznaté rostliny jako sněženky, bledule nebo dymnivky i typické hajní rostliny jako sasanky, jaterníky, čemeřice nebo orseje. Většina hajních rostlin vyrůstá a kvete na jaře, dříve nežli podrost zastíní listy stromů a keřů. Proto i naše expozice je nejzajímavější v druhé polovině dubna, přestože první květy se objevují již v únoru a poslední říjnu.

Během léta jsou dominantou expozice především hosty (Hosta). V expozici je možné vidět kolem 250 kultivarů, které se liší tvarem a barvou listů. Oblíbené jsou především kultivary s výrazně pruhovaným listem, ale zajímavé jsou i rostliny se sivými listy.

Významné jsou také stínomilné půdopokryvné trvalky. V zahradách se vysazují jako náhrada trávníku či podrost pod keři a stromy. V expozicích botanické zahrady si můžeme prohlédnout velkou kolekci škornic (Epimedium), která představuje asi 100 druhů a kultivarů. Oblíbený je také barvínek menší (Vinca minor), a to nejen barvínek s modrými květy, jak jej známe z volné přírody, ale i barvínky vínové či bílé, jednoduché i plnokvěté.

Uprostřed hajní expozice se nachází nevytápěný skleník - rostou v něm vzácnější stínomilné hlíznaté rostliny, které vyžadují zvláštní péči. Z rostlin zde pěstovaných zaujmou především bramboříky (Cyclamen), lítostky (Arisaema) a trojčetky (Trillium).

Expozice je doplněna stálezelenými keři a v okolí skleníku stínomilnými popínavými rostlinami na přírodně vyhlížejících konstrukcích. Ze zajímavých druhů zde můžeme vidět popínavé oměje (Aconitum) či pichlavé dřevnatějící přestupy (Smilax).

Cesmíny

V lesních partiích u vchodu do Areálu Sever je soustředěna sbírka tvrdolistých stálezelených keřů jako jsou cesmíny nebo vonokvětky. Mezi používané cesmíny patří cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium) a její pestrolistý kultivary jako např. ´Argenteomarginata´  nebo panašovaný a na listové ploše ostnitý ´Ferox Argentea´. Tradiční červené plody však mohou být u některých kultivarů i žluté barvy, jako např. Ilex aquifloium ´Bacciflava´. Zastoupeni jsou i kříženci cesmín, jako je cesmína modrá (Ilex x meserveae ) nebo cesmína kaštanolistá (Ilex x koehneana). Z méně pěstovaných druhů je možné vidět cesmínu temnou (Ilex opacanebo cesmínu vroubkovanou (Ilex crenata).

Vonokvětky jsou zastoupeny např.  vonokvětkou cesmínolistou (Osmanthus heterophyllus)nebo vonokvětkou Burkwoodovou (Osmanthus burkwoodii)

Namíchejte si svůj pravidelný mix novinek z Botanické

*Potvrzením výběru a odesláním udělujete souhlas se zasíláním newsletteru.